Íránská revoluční garda ve středu varovala, že Hormuzský průliv, životně důležitý námořní průliv mezi Perským zálivem a Indickým oceánem, jímž za normálních okolností proudí pětina ropy a zkapalněného zemního plynu obchodovaných na světě, nebude znovu otevřen, dokud Spojené státy neukončí své vojenské operace v této oblasti.
Toto prohlášení přichází v době maximálního regionálního napětí, zatímco v Izraeli vynesl vojenský soud rozsudek nad vojákem, který spolupracoval s íránskou rozvědkou.
V prohlášení, které zveřejnila agentura Tasnim, médium napojené na íránský vojenský aparát, IRGC uvedla, že námořní průliv „zůstane uzavřen až do ukončení zlovolných akcí Spojených států“. Revoluční gardy šly ve druhém textu ještě dál: „Nepřítel si musí uvědomit, že nyní, když jeho bandité uzavřeli trasu pro vývoz ropy a plynu do světa z Indického oceánu, ohrožuje zájmy ekonomických rivalů Spojených států (…). Vývoz ropy a plynu z tohoto regionu je buď pro všechny, nebo pro nikoho.“
Vývoz ropy a plynu z této oblasti je buď pro všechny, nebo pro nikoho,
prohlásila Íránská revoluční garda.
Hrozby z Teheránu jsou reakcí na novou vlnu amerických náletů proti desítkám íránských vojenských cílů v bezprostřední blízkosti průlivu a podél pobřeží země, jak informovalo Centrální velitelství USA prostřednictvím sociální sítě X. Operace trvala přibližně sedm hodin mezi úterním večerem a středečním ránem, ačkoli íránské úřady ujistily, že žádná loď nebyla zasažena.
Revoluční garda dále zdůraznila, že během útoků „se žádná loď neodvážila porušit předpisy ani podpořit Spojené státy“, které mají na Blízkém východě nasazeno více než 50 000 vojáků s deklarovaným cílem oslabit íránskou vojenskou sílu.
Situace se vyhrotila po rozkazu prezidenta Donalda Trumpa obnovit námořní blokádu proti plavidlům s původem v Íránu nebo směřujícím do Íránu, a to od úterý 16:00 východního času USA. O den dříve prezident oznámil obnovení námořní blokády a požadoval 20% kompenzaci od plavidel proplouvajících Hormuzským průlivem pod americkou ochranou, i když později upřesnil, že platba by mohla být realizována prostřednictvím „obchodních a investičních dohod“ států Perského zálivu na území Spojených států.
Tato nová eskalace začala minulý týden, když Trump prohlásil za porušenou rámcovou dohodu o příměří s Islámskou republikou, kterou sám podepsal 17. června. Americký prezident své rozhodnutí odůvodnil neustálými útoky Teheránu na plavidla proplouvající touto strategickou námořní úžinou. Od té doby se konflikt rozšířil do několika zemí Blízkého východu, které Írán ohrožuje kvůli jejich spojenectví s Washingtonem.
Zatímco se regionální krize vyostřuje, izraelské vojenské úřady ve středu oznámily, že aktivní voják byl vojenským soudem odsouzen k pěti letům vězení poté, co přiznal, že kontaktoval íránského agenta a poskytl mu „informace, které mohly být ku prospěchu nepřítele“.
Vše začalo tím, že voják obdržel prostřednictvím komunikační platformy Telegram několik nabídek na snadný výdělek, z nichž některé pocházely od osob spojených s Íránem. Jeden z těchto kontaktů, později identifikovaný jako íránský zpravodajský agent, mu nabídl platby výměnou za zaslání videozáznamů.
Voják nakonec zaslal dvě nahrávky, které zachycovaly sestřelené íránské rakety během dvanáctidenní války, kterou Izrael v červnu 2025 vedl proti Íránu, a které byly podle vojenského prohlášení natočeny „z civilních oblastí“. Za alespoň jednu z těchto zásilek obdržel peníze.
Voják také sdílel „video zachycující dopad rakety, které našel na internetu“, jak uvádí rozsudek.
Rozsudek uvádí, že obžalovaný zaslal i další videa, včetně jednoho nalezeného na internetu, na kterém byl zachycen dopad střely. Byl to však sám voják, kdo se rozhodl přerušit komunikaci s íránským agentem a odhalil, co se stalo, svému kolegovi z jednotky. Následující den ho zatkla izraelská vnitřní bezpečnostní služba Šin Bet.
Vojenská prokuratura vzhledem k závažnosti skutku požadovala trest odnětí svobody na sedm let. Soud však uložil mírnější trest, neboť usoudil, že obžalovaný neprozradil utajované informace ani údaje získané díky své funkci v armádě. V jeho prospěch hovořilo také to, že dobrovolně přerušil kontakt se špionem a upozornil své nadřízené, jak uvádí soudní rozhodnutí.
Kromě pěti let skutečného odnětí svobody uložil soud podmíněný trest odnětí svobody, pokutu ve výši 1 000 šekelů, což odpovídá přibližně 6 800 Kč, a degradaci odsouzeného s následnou ztrátou jeho vojenské hodnosti.