České důchody čeká v příštích letech postupné zpřísňování pravidel. Podle ředitele České správy sociálního zabezpečení Františka Boháčka může průměrný nově přiznávaný starobní důchod v dnešních cenách během deseti let klesnout zhruba o 1800 korun. Nejedná se ale o jednorázové snížení penzí. Jde o výsledek postupných změn výpočtu. Lidé narození v 70. letech (takzvané Husákovy děti) se budou postupně přesouvat do důchodového věku a debata se jich týká nejvíce.
Starobní důchod se v Česku skládá ze dvou částí. První je základní výměra, která je pro všechny stejná a v roce 2026 činí 4 900 korun. Druhou tvoří procentní výměra, která se odvíjí především od délky důchodového pojištění a od příjmů, kterých člověk během rozhodného období dosahoval.
Změna ve výši důchodu
Právě do druhé části systému v současné době zasahuje důchodová reforma. Od roku 2026 se postupně snižuje podíl příjmů, který se započítává do první redukční hranice. Zatímco u důchodů přiznaných v roce 2025 se započítávalo 100 procent této části příjmu, v roce 2026 je to 99 procent.
Každý další rok podíl klesne o další procentní bod a v roce 2035 dosáhne 90 procent. Současně se snižuje také sazba za každý rok důchodového pojištění, a to z původních 1,5 procenta výpočtového základu na 1,495 procenta v roce 2026 a postupně až na 1,45 procenta od roku 2035.
Změna má zpomalit růst nově přiznávaných penzí a přispět k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému v době, kdy v Česku roste počet lidí v důchodovém věku, píše se přímo na stránkách ČSSZ. Bohášek uvádí, že za deset let by průměrný starobní důchod mohl být v přepočtu na dnešní ceny zhruba o 1800 korun nižší.
Do deseti let by tak měl průměrný starobní důchod klesnout o zhruba 1800 korun.
Český důchodový systém funguje převážně průběžně. Peníze, které dnes odvádějí pracující na sociálním pojištění, pomáhají financovat důchody současných seniorů. Problém nastává ve chvíli, kdy počet lidí v důchodovém věku roste rychleji než počet lidí, kteří pracují a odvádějí pojistné.
A právě takové období se v ČR blíží. Po početné generaci narozené v 70. letech totiž přicházejí výrazně slabší ročníky. Bývalý ministr práce Marian Jurečka proto upozorňuje, že současná generace Husákových dětí sice do systému odvádí vysoké částky, ale za ní už není stejně početná generace pracujících.
Máme početnou generaci, která opravdu pracuje, odvádí velké odvody na důchody svých rodičů a prarodičů. Za to mají velký respekt a poděkování. Ale bohužel za tou generací už nestojí další populačně silná generace,
Jak vysoký důchodový věk Česko unese?
Husákovy děti jsou nespokojené. A i když je jejich nespokojenost podle mnoha odborníků oprávněná, v současné situaci neexistuje jiné řešení. Do celé debaty navíc vstupuje současná vláda Andreje Babiše, která slíbila změnit část důchodové reformy předchozí vlády. Kabinet chce zastropovat důchodový věk na 65 let, zatímco dosavadní reforma počítá s jeho postupným růstem až k 67 rokům.
„My jsme nikdy neřekli, že všechna ta parametrická opatření minulé vlády změníme, ale že zrušíme ta klíčová. A to taky uděláme,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Premiér Andrej Babiš v červnu uvedl, že vláda chce nejprve vyřešit důchody pro náročné profese a teprve následně otázku zastropování důchodového věku na 65 let. Opozice přitom vládní plán kritizuje. Předseda ODS Martin Kupka například označil slib návratu k 65 letům za populistický a uvedl, že kabinet buď nedokázal náklady svého záměru spočítat, nebo šlo o „falešnou hru s voliči“.
Budoucí důchody tak nejsou jen otázkou jedné částky nebo jednoho roku. Pro Husákovy děti půjde o kombinaci délky pracovního života, způsobu výpočtu penze a demografického vývoje. Odhad 1800 korun je přitom třeba chápat v dnešních cenách a jako průměrný dopad postupných změn, nikoli jako částku, o kterou stát každému jednotlivci automaticky sníží důchod.