Ukrajina se už řadu měsíců potýká s kritickým nedostatkem prostředků protivzdušné obrany. Přestože se s USA snaží dohodnout na licenční výrobě střel Patriot přímo na svém území, odborníci upozorňují, že jde o projekt na roky, nikoli o řešení současné krize. Tu naplno odhalil nejnovější ruský útok, při němž se ukrajinské obraně nepodařilo zničit jedinou z vypálených raket.
O urychlení dodávek protivzdušné obrany požádal Volodymyr Zelenskyj po brutálním útoku na Kyjev, při kterém zemřelo 17 osob. Ukrajinský prezident ve středu jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Oznámil, že při ruském zásahu bylo dalších 40 lidí zraněno a že Ukrajina nedokázala zničit ani jednu z raket, které zaútočily na ukrajinské území.
Zelenskyj proto znovu vyzval západní spojence k urychleným dodávkám systémů protivzdušné obrany a zejména střel do amerických kompletů Patriot. Současně Kyjev jedná se Spojenými státy o možnosti licenční výroby těchto střel na ukrajinském území. Podle zahraničních expertů však ani případná dohoda nepřinese okamžitou úlevu, protože vybudování výrobních kapacit, certifikace i rozběhnutí produkce zabere roky.
Plán do budoucna
Ukrajina o rozšíření vlastní výroby protivzdušné obrany usiluje dlouhodobě. Vedle licenční produkce střel Patriot rozvíjí také vlastní projekty zaměřené na vývoj moderních systémů schopných ničit balistické střely. Tyto programy ale zatím zůstávají ve fázi vývoje a podle odhadů nebudou operačně připravené dříve než v příštích letech.
Tyto věci nejsou otázkou otočení vypínače,
upozornil pro ABC News bývalý americký armádní důstojník a vojenský analytik Mark Cancian. Podle něj je licenční výroba Patriotů mimořádně složitý proces zahrnující přenos technologií, vytvoření dodavatelských řetězců i výcvik personálu. I při rychlém schválení by proto šlo o dlouhodobé řešení.
Kyjev proto současně usiluje o navýšení okamžitých dodávek interceptorů, hledá evropské alternativy k americkým systémům a pokračuje v útocích na ruské odpalovací prostředky, sklady munice a logistická centra, aby snížil intenzitu raketových útoků ještě před jejich vypuštěním. Prezident Zelenskyj zároveň opakovaně vyzývá k tvrdším sankcím proti ruskému zbrojnímu průmyslu, který podle něj dokáže díky zahraničním součástkám nadále zvyšovat výrobu raket.
Poslední ruský útok ukázal kritický nedostatek obrany
Naléhavost situace naplno ukázal rozsáhlý ruský útok z tohoto týdne. Rusko proti Ukrajině vyslalo 24 balistických střel, 4 střely Zircon a Oniks a více než 100 útočných dronů. Zatímco protivzdušná obrana zneškodnila většinu bezpilotních prostředků, nepodařilo se jí sestřelit jedinou raketu. Podle ukrajinského letectva je hlavním důvodem nedostatek prostředků schopných ničit balistické cíle.
Podle agentury AP jsou právě americké systémy Patriot v současnosti jediným prostředkem, který Ukrajina dokáže spolehlivě využívat proti ruským balistickým střelám Iskander-M, Kinžal nebo modernizovaným hypersonickým zbraním. Rusko navíc stále častěji kombinuje balistické střely, řízené střely, drony i klamné cíle do jediné útočné vlny, čímž ukrajinskou obranu přetěžuje.
Zelenskyj po útoku uvedl, že letošní dodávky střel protivzdušné obrany dosáhly pouze zhruba třetiny objemu z roku 2025. Jeho poradce pro obranu Oleksandr Kamyšin situaci označil za opotřebovací válku, v níž bude schopnost Ukrajiny chránit svá města záviset především na rychlosti západních dodávek. Dokud se výroba nových systémů nerozběhne a zásoby interceptorů se nezvýší, zůstane podle odborníků protivzdušná obrana jedním z nejkritičtějších problémů země.