Polsko, Maďarsko a Slovensko zavádějí svá vlastní opatření ohledně dovozu určitých kategorií zboží z Ukrajiny. I přesto, že existuje Dohoda o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu mezi Ukrajinou a EU. Ta v případě nadměrného dovozu stanovuje ochranná opatření.
Současná dohoda EU obsahuje nástroje pro reakci na možné nerovnováhy na trhu. Brusel proto zdůrazňuje, že rozhodnutí států o vlastních opatřeních jsou čistě politická. S Varšavou, Budapeští a Bratislavou Evropská unie jedná a požaduje zrušení jejich pravidel.
V rozporu se společnou obchodní politikou
Vlastní zákazy dovozu ukrajinského zboží měly i další země, například Rumunsko a Bulharsko. Ty od nich ale po zavedení společné evropské dohody upustily. Konflikt s Polskem, Maďarskem a Slovenskem však trvá i přes aktualizaci obchodních pravidel mezi Ukrajinou a EU.
Ta zajišťují vyváženější podmínky přístupu na trh. Brusel zdůrazňuje, že pokud budou země pokračovat ve vytváření vlastních pravidel, jednají v rozporu se společnou obchodní politikou EU. Na základě toho by je tedy mohly stihnout postihy ze strany Unie.
Související článek
Ukrajina v příštím roce plánuje zvýšit export kukuřice. A to i přesto, že podle odborníků nemá kvůli válce USA s Íránem dostatek hnojiv. Může se zdát, že se některé státy bojí, že by takové zvýšení dovozu ohrozilo jejich ekonomiku. Pravda ale je, že právě nově nastavená pravidla EU se o tento problém mají postarat. Vlastní zákony Varšavy, Budapešti a Bratislavy jsou čistě politická.
Mohou čelit problémům
Pokud členské státy budou pokračovat ve vlastních zákazech dovozu ukrajinského zboží, mohou čelit takzvanému infringementu, tedy řízení o porušení evropského práva. Evropská komise může nejprve zaslat formální výzvu, následně odůvodněné stanovisko a v krajním případě předat spor Soudnímu dvoru EU. Ten může členské zemi uložit i vysoké finanční sankce.
Právě možnost právních kroků vůči Polsku, Maďarsku a Slovensku v posledních měsících několikrát zmínili i samotní představitelé Evropské komise. „Neexistuje žádné opodstatnění pro zachování těchto národních opatření,“ řekl mluvčí Evropské komise Olof Gill.
Současná jednání pokračují především diplomatickou cestou. Evropská komise se snaží přesvědčit vlády ve Varšavě, Budapešti a Bratislavě, aby své jednostranné zákazy stáhly výměnou za přísnější kontrolní mechanismy a ochranné pojistky v rámci nové obchodní dohody s Ukrajinou.
„Jednotný trh nemůže fungovat, pokud si členské státy začnou vytvářet vlastní pravidla pro dovoz,“ upozorňují analytici. Spor o ukrajinské obilí se tak postupně mění v test toho, zda Evropská komise dokáže vynutit společná pravidla i proti odporu některých členských států.