Kufry sbalené, děti nadšené a vy už v duchu cítíte slanou vodu na kůži. Pak pípne zpráva od nadřízeného. Váš vysněný týden u moře se právě rozplynul. Málokdo tuší, že takový krok může firmu stát desítky tisíc korun – a že vy nemusíte zvedat telefon ani v Chorvatsku.
Kdo vlastně rozhoduje o vašem létě?
Kufry jsou sbalené, děti jsou nadšené a vy už v duchu cítíte slanou vodu na kůži. Jenže pak zazvoní telefon. Šéf oznamuje, že dovolená se ruší.
Většina lidí si myslí, že když jim šéf dovolenou schválí, už ji nemůže změnit. Tak jednoduché to ale není.
Podle § 217 odst. 1 zákoníku práce určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel. Při rozhodování musí přihlížet nejen k provozním důvodům firmy, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu dovolené musí zaměstnanci písemně oznámit nejméně 14 dní předem, pokud se s ním nedohodne na kratší lhůtě.
A právě z toho vyplývá i méně příjemná skutečnost: zaměstnavatel může již určený termín dovolené změnit, případně zaměstnance z dovolené odvolat. Zároveň ale musí počítat s finančními následky svého rozhodnutí.
Málokdo tuší, že takový krok může firmu stát desítky tisíc korun. Navíc nemusíte zvedat telefon ani v Chorvatsku.
Když se sen o Řecku změní v účtenku za šedesát tisíc
Představme si modelovou situaci.
Pan Robert K. vedl směnu ve výrobě klimatizací. Měl písemně určenou dovolenou od 3. do 14. srpna. Pro celou rodinu koupil zájezd do Řecka za 80 000 korun.
Třicátého prvního července, tedy pouhé tři dny před plánovaným odjezdem, mu zaměstnavatel oznámil, že termín dovolené mění. Důvodem byla havárie hlavní výrobní linky a potřeba jeho přítomnosti při opravě.
Robert musel zájezd stornovat. Cestovní kancelář mu z původních 80 000 korun vrátila pouze 16 000. Storno poplatek tedy činil 64 000 korun.
Pokud Robert prokáže, že tyto náklady vznikly bez jeho zavinění právě v důsledku změny dovolené zaměstnavatelem, má podle § 217 odst. 3 zákoníku práce nárok na jejich náhradu.
Firma by mu tedy za předpokladu splnění těchto podmínek měla nahradit 64 000 korun. Zároveň mu musí určit nový termín, ve kterém dovolenou vyčerpá.
Telefon na pláži? Nemusíte kvůli dovolené sedět u mobilu
Další rozšířený mýtus říká, že zaměstnanec musí být během dovolené neustále k dispozici zaměstnavateli.
Samotné čerpání dovolené ale znamená, že zaměstnanec nepracuje a má volno určené především k odpočinku a osobním zájmům. Zákoník práce zaměstnanci obecně neukládá povinnost trávit dovolenou s telefonem v ruce a průběžně kontrolovat služební e-mail.
To ovšem neznamená, že zaměstnavatel nikdy nemůže zaměstnance z dovolené odvolat. Pokud se mu podaří odvolání zaměstnanci řádně oznámit a zaměstnanec je povinen se vrátit do práce, může taková situace nastat.
Zákon zároveň počítá s tím, že zaměstnavatel musí zaměstnanci nahradit náklady, které mu kvůli odvolání z dovolené bez jeho zavinění vzniknou. Proto není dobrý nápad spoléhat na radu „vypni telefon a šéf nemá šanci“. Právně rozhodující může být především to, zda a jak vám bylo odvolání z dovolené oznámeno.
Co všechno vám firma musí nahradit?
Tady je zákon na straně zaměstnance poměrně jednoznačný. Podle § 217 odst. 3 zákoníku práce musí zaměstnavatel nahradit náklady, které zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil určenou dobu čerpání dovolené nebo ho z dovolené odvolal.
Může jít například o:
- storno poplatky za zájezd nebo ubytování,
- nevratné náklady na letenky či jízdenky,
- náklady spojené s předčasným návratem z dovolené,
- další prokazatelné výdaje, které přímo vznikly v souvislosti se změnou nebo odvoláním dovolené.
Neznamená to ale automaticky, že firma zaplatí úplně všechno, co zaměstnanec během dovolené utratil. Rozhodující je přímá souvislost mezi rozhodnutím zaměstnavatele a vzniklým nákladem a také skutečnost, že zaměstnanec vznik nákladů nezavinil.
Proto je důležité schovávat smlouvy, faktury, potvrzení o zaplacení, storno protokoly a další doklady.
U nákladů dalších členů rodiny je situace závislá na konkrétních okolnostech. Nelze obecně tvrdit, že zaměstnavatel automaticky zaplatí veškeré náklady celé rodiny. Muselo by být možné prokázat, že náklady vznikly v přímé souvislosti se změnou nebo odvoláním dovolené konkrétního zaměstnance.
Ústní příkaz? Automaticky ho neignorujte
V původní podobě se často objevuje tvrzení, že změna dovolené musí být vždy písemná a ústní pokyn lze ignorovat.
Tak kategoricky to říct nelze.
Zákoník práce výslovně stanoví povinnost písemně oznámit zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené nejméně 14 dní předem, pokud se nedohodne na kratší lhůtě. U samotného odvolání z dovolené nebo změny již určeného termínu takovou výslovnou formu nestanoví.
Z praktického hlediska je ale pro obě strany velmi důležité, aby bylo možné prokázat, co zaměstnavatel zaměstnanci oznámil a kdy. Proto je písemná forma změny nebo odvolání výrazně bezpečnější.
Pokud vám šéf zavolá například večer před odjezdem a oznámí, že dovolená neplatí, není rozumné hovor jednoduše ignorovat s argumentem, že nebyl písemný.
Naopak je vhodné požádat o písemné potvrzení změny a současně si nechat potvrdit důvod a způsob náhrady vzniklých nákladů.
Co když jste si zájezd koupili ještě před schválením dovolené?
Tady je potřeba být velmi opatrný.
Pokud jste si například v lednu koupili drahý zájezd na srpen, ale zaměstnavatel vám termín dovolené ještě neurčil, nemůžete automaticky předpokládat, že vám v případě následného zamítnutí volna firma zaplatí storno poplatek.
Zákoník práce totiž zaměstnavateli svěřuje pravomoc určit dobu čerpání dovolené. Při jejím určování sice musí přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance, ale samotný nákup dovolené ještě neznamená, že máte termín pracovního volna garantovaný.
Jiná situace nastává, pokud vám zaměstnavatel termín dovolené již určil a následně ho změní. V takovém případě zákon výslovně počítá s náhradou nákladů, které vám tím bez vašeho zavinění vzniknou.
Proto platí jednoduché pravidlo:
Než zaplatíte nevratnou zálohu za drahý zájezd, je dobré mít termín dovolené potvrzený.
A pokud už máte dovolenou určenou a zaměstnavatel ji následně změní, uschovejte všechny doklady o vzniklých nákladech. Právě na jejich základě můžete náhradu po zaměstnavateli požadovat.
A co když už jste na dovolené?
I v takové situaci může zaměstnavatel za určitých okolností zaměstnance z dovolené odvolat. Zákoník práce ostatně výslovně počítá s náhradou nákladů právě pro případ, kdy zaměstnanec už dovolenou čerpá a zaměstnavatel ho z ní odvolá.
Pokud by například zaměstnanec pobýval v zahraničí, může mu vzniknout náklad na letenku nebo jinou dopravu zpět do České republiky. I takový náklad může za splnění zákonných podmínek spadat pod náhradu podle § 217 odst. 3.
Současně ale platí, že zaměstnanec by neměl svévolně rozhodnout o tom, že se do práce nevrátí jen proto, že se mu odvolání nelíbí. Pokud má za to, že zaměstnavatel postupoval protiprávně, je bezpečnější řešit spor následně a mít k dispozici důkazy o oznámení, důvodu i vzniklých nákladech.
Co si pohlídat, když vám firma dovolenou zruší?
Pokud vám zaměstnavatel oznámí změnu již určené dovolené, vyplatí se udělat několik jednoduchých věcí:
1. Nechte si změnu potvrdit.
Ideálně písemně nebo e-mailem.
2. Zeptejte se na důvod změny.
Uchovejte si komunikaci se zaměstnavatelem.
3. Schovejte všechny doklady.
Smlouvy, faktury, storno poplatky, jízdenky, letenky i potvrzení o zaplacení.
4. Požadujte náhradu prokazatelných nákladů.
Zákonný základ představuje § 217 odst. 3 zákoníku práce.
5. Nenechte si dovolenou jednoduše „sebrat“.
Pokud byla změněna, musí vám být umožněno vyčerpat ji v jiném termínu.
Jedna věta, kterou je dobré si zapamatovat
Schválená dovolená není absolutně nedotknutelná. Pokud ji zaměstnavatel změní nebo vás z ní odvolá, může ho jeho rozhodnutí přijít velmi draho.