Severní Korea vydala vážné prohlášení. Pokud by se někdo pokusil zavraždit jejich vůdce, svět by tím v podstatě skončil. Čekalo by nás jaderné peklo.
Pouhý měsíc poté, co USA provedly útok, při němž byl zabit íránský vůdce Alí Chameneí, přijala Severní Korea zákon, který je varováním pro celý svět. Zároveň zásadním signálem i pro korejské obyvatele. V případě pokusu o atentát na Kim Čong-una zahájí země automatický jaderný útok jako odvetu.
Toto nové nařízení bylo přijato v rámci ústavních změn již koncem února. Nová ústava posiluje moc nejvyššího vůdce a zdůrazňuje sliby a garance občanům ohledně sociální péče a bezplatné zdravotní péče. Nově se v ústavě objevilo i chování KLDR, pokud by byl vůdce země zasažen podobně jako íránský nejvyšší představitel. Aktualizovaná ústava byla přijata již 22. března, médiím byla předložena až nyní.
Nejvyšší vůdce má prst na jaderném tlačítku
Vedení státu to odůvodňuje tím, že Kim Čong-un je jedinou odpovědnou osobou za jaderný arzenál KLDR. Pokud by byl zavražděn nebo na něj bylo zaútočeno, je jeho povinností okamžitě zahájit jaderný útok, uvedl Pchjongjang.
Pokud je systém velení a řízení jaderných sil státu ohrožen útoky nepřátelských sil (…), bude jaderný útok proveden automaticky a okamžitě,
je napsáno v článku 3 zákona o jaderné politice země, píše web wydarzenia.interia.pl.
Podobně reagovalo také Rusko v době studené války. V případě útoku na vedení měla země reagovat automatickou jadernou odvetou. V KLDR byl tento postup nepsaným politickým pravidlem, ale teprve nyní je zakotven v ústavě, čímž získává na důležitosti.
KLDR chce být silnější
Je to silný signál jak k vlastním občanům, tak samozřejmě i k zahraniční politice. Severní a Jižní Korea technicky vzato zůstávají ve válce: jejich konflikt z let 1950 až 1953 skončil příměřím, nikoli mírovou smlouvou. Nově chce KLDR u hranic rozmístit nové typy dělostřelectva jako případné odstrašení.
Kim Čong-un se bojí (ne)oprávněně
Severní Korea si uvědomuje, že zabití vrcholných představitelů země je často na začátku velkých konfliktů. Potud je obava Kim Čong-una skutečně opodstatněná.
Írán byl varovným signálem. Severní Korea viděla mimořádnou účinnost americko-izraelských útoků stínáním hlav, které okamžitě eliminovaly většinu íránského vedení, a teď musí být vyděšená,
řekl profesor Andrej Lankov, profesor historie a mezinárodních vztahů listu The Telegraph. List také dodává, že útok zaměřený na eliminaci Kima a jeho nejbližšího okolí by byl mnohem těžší provést. Írán byl v naprosto jiné pozici. Hranice KLDR jsou uzavřeny a přístupy k dopravním kamerám jako v Teheránu nejsou dostupné ani pro tajné služby. Pro útok na Chameneího byly právě tyto informace klíčové a umožnily přesné zacílení. Zpravodajské, ale i tajné informace z KLDR je velmi obtížné získat.
Kim si navíc osobní bezpečnost velmi hlídá. Vyhýbá se létání a pro cestování obyčejně používá obrněný vlak nebo speciální obrněná plavidla. Vždy se pohybuje ve společnosti bodyguardů a jeho režim je přísně střežený.
Jaderné zbraně v současnosti pravděpodobně vlastní devět zemí světa. Kromě pěti signatářů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (USA, Ruska, Velké Británie, Francie a Číny) testovaly jaderné zbraně také Indie, Pákistán a právě Severní Korea. Stále se neví, zda je vlastní také Írán, píší Novinky.cz.
