Radary na hluk utišily pařížské ulice, ptačí zpěv však zůstává na vysokých frekvencích

Radary na hluk utišily pařížské ulice, ptačí zpěv však zůstává na vysokých frekvencích

Zdroj obrázku: shutterstock.com

Sýkory koňadry pod Eiffelovou věží zpívají už dvě desetiletí výrazně vyšším hlasem než jejich příbuzní v lese Fontainebleau. Nová studie publikovaná v Oxford Academic ukazuje, proč tomu tak je.


Jak Paříž ztišila svou dopravu

Francouzská metropole už léta bojuje proti systematickému přílivu lidí do metropole. Od roku 2003 do roku 2023 se síť cyklistických stezek rozrostla z 250 na 800 kilometrů, přičemž nové pruhy vznikaly přeměnou klasických jízdních pruhů pro automobily. To je základem pro pokračování fonoabsorpce asfaltu. Pomáhá také podpora elektronické mobility a instalace akustických radarů Medusa – specifických kamerových systémů, které identifikují vozidla překračující hlukové limity.

Vládní agentura Bruitparif se zabývá měřením a prevencí hluku. V první řadě to lze považovat za významný krok vpřed.

Celkovým plánem prevence znečištění životního prostředí je podpora rozvoje francouzské metropole v živých laboratořích, kde jsou urbanistické návrhy navrhovány orgány územního plánování v souvislosti s prováděním ustanovení o zlepšování životního prostředí na úrovni automobilového průmyslu.

Související článek

Změna užívání stavby „na dobré slovo“? Češi, pozor na pokutu až 1 milion korun
Změna užívání stavby „na dobré slovo“? Češi, pozor na pokutu až 1 milion korun

V České republice má každá stavba podle stavebního úřadu určitý schválený účel užívání. Ten vychází například z kolaudačního rozhodnutí nebo povolení stavby. To znamená, že pokud je například prostor zkolaudovaný jako garáž, sklad, kancelář nebo byt, vlastník ho nemůže automaticky začít používat jinak jen proto, že mu to připadá logické nebo s tím souhlasí sousedé. Lidé si to ale mnohdy neuvědomují a riskují vysoké pokuty.

Co hluk dělá s ptačím zpěvem

Důvod je prostý: doprava generuje nízkofrekvenční zvuky a ptáci se jim snaží vyhnout, aby jejich zpěv nezanikl v okolním šumu. Rozsáhlá analýza 160 ptačích druhů od roku 1990, publikovaná v Proceedings of the Royal Society B, potvrzuje, že antropogenní hluk významně zasahuje do komunikace, krmení, agresivity i fyziologie ptáků a prokazatelně snižuje reprodukční úspěšnost.

Již v roce 2006 prokázala studie, že sýkory zpívající poblíž Eiffelovy věže používaly minimální frekvenci o 400 Hz vyšší než jejich lesní protějšky. Stejný vzorec se opakovaně potvrdil u dalších druhů i v jiných městech.

Navzdory prokazatelnému poklesu hluku však pařížské sýkory nadále zpívají vysoko. Výzkumný tým to vysvětluje kulturním mechanismem: mladí ptáci se učí zpěvu napodobováním dospělých ve svém okolí a po celá desetiletí jediní dostupní „učitelé“ zpívali vysoko, protože to byl jediný způsob, jak se ve městě dovolat. Návyk přetrvává, přestože jeho původní příčina výrazně zeslábla.

Ukazatel ze San Franciska

Že rychlá změna akustického prostředí může ptačí zpěv skutečně posunout, naznačuje zkušenost ze San Franciska během pandemie covidu-19.



 
#