Čína nemá bojové zkušenosti od roku 1979. Mezeru v obraně teď dohání s Ruskem

Čína nemá bojové zkušenosti od roku 1979. Mezeru v obraně teď dohání s Ruskem

Zdroj obrázku: FOTOGRIN / Shutterstock

Čína s velkou pravděpodobností využívá ruských bojových zkušeností a učí se z nich. Rusko poskytuje Číně přístup ke zpravodajským informacím a pokročilým technologiím, což podle médií může zvýšit čínskou připravenost pro budoucí možný konflikt s Tchaj-wanem.


Podle deníku The Economist jde o znepokojivé informace. Znalosti a dovednosti, které Čína od Ruska získává, se týkají vylepšování dronů, jaderných ponorek a protivzdušné obrany.
Čínští vojáci od roku 2024 absolvují výcvik v boji s drony a v městském boji ve vojenském komplexu poblíž města Volgograd v jihozápadním Rusku, sdělily serveru The Economist zdroje informované od evropských zpravodajských služeb.

Čína nebyla ve válečném konfliktu od roku 1979

Čína nemá s aktivním bojem čerstvé zkušenosti, naposledy se tak stalo v roce 1979 v krátkém pohraničním konfliktu s Vietnamem. Pokud chce v budoucnosti dobýt tchaj-wanský ostrov, potřebuje přístup k nejnovějším poznatkům a datům z bojišť.

Nenápadná vylepšování nejúčinnějších zbraní

Odborníci se domnívají, že Rusko pomáhá Číně nejen s orientací v moderních formách bojů, ale také s nenápadným vylepšováním nebezpečných zbraní, které lze použít v námořním konfliktu. Konkrétně jde o nenápadnou modernizaci jaderných ponorek, které by byly v případné eskalaci válečného boje s USA a Tchaj-wanem klíčové.

Související článek

Válka zasáhla i bohaté Rusy. Útoky na e-shop Wildberries ničí zboží za miliardy
Válka zasáhla i bohaté Rusy. Útoky na e-shop Wildberries ničí zboží za miliardy

Více než čtyři roky dokázal Kreml udržovat dojem, že válka na Ukrajině se netýká běžného života Rusů. Ukrajina čelila každodenním raketovým útokům a už od samého začátku z ní utíkali lidé. Velká ruská města jako Moskva či Petrohrad však fungovala téměř normálně. V poslední době se ale situace mění. Série ukrajinských útoků na logistická centra společnosti Wildberries začínají vnímat i Rusové, kteří se doposud necítili válkou zasaženi.


Čína demonstrovala své jaderné ambice 6. července, kdy jedna z jejích ponorek poprvé provedla testovací odpálení mezikontinentální balistické střely, uvádí výše uvedený web a dodává, že ve stejný den Čína oznámila společná námořní cvičení s Ruskem. Šlo o nácvik ostré střelby, používání ponorek i leteckých dronů. Zvláštní pozornost je věnována snižování hluku a zvyšování neviditelnosti ponorek.

Válka o Tchaj-wan nebude s ruskou účastí

Přesto se odborníci domnívají, že případná válka o Tchaj-wan by nebyla s přímou ruskou účastí, stejně jako Čína neměla přímé zapojení do války s Ukrajinou. Společná cvičení jsou však vzácnou příležitostí, jak se učit. Navíc čínská média uvádějí, že oficiální čínská armáda má zvláštní zájem o ruské údaje o amerických a spojeneckých zbraních, jako jsou raketové systémy HIMARS, které používá i Tchaj-wan.

Klíčové jsou ponorky, je jich stále víc

Čína by do roku 2035 měla mít až 80 ponorek, z nichž polovina bude na jaderný pohon. Země právě tyto ponorky považuje za klíčové v případném konfliktu o Tchaj-wan ve chvíli, kdy by zásahem USA spor eskaloval.

V tuto chvíli by podle oficiální zprávy měla mít Čína zhruba 12 jaderných ponorek. Jde tedy do budoucna o vysoký nárůst.

Zdroje článku

 
#