Válka na Ukrajině může mít dopady i na Českou republiku. Podle odborníků není nejpravděpodobnějším scénářem přímo ruský útok na naše území, přesto v minulosti bezpečnostní experti několikrát i na tuto možnost upozornili. Krytů, které by chránily obyvatele země před útokem, je ale na našem území málo.
Každý stát by měl být chráněn před potenciálními hrozbami. Válka na Ukrajině zuří už několik let a bezpečnostní představitelé opakují, že současná situace je nejnapjatější od studené války. Představitelé armády i NATO často říkají, že situace mění bezpečnost celé Evropy.
Česko v nebezpečí?
Přímý útok na Českou republiku není v současné situaci pravděpodobným scénářem. Generál Karel Řehka, náčelník Generálního štábu AČR, uvádí, že „Válka s Ruskem nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná“. Podle jeho slov bychom měli být připraveni na všechny situace.
Nacházíme se v takzvané šedé zóně a dění kolem nás může znamenat riziko sabotáží, kyberútoků, útoků na infrastrukturu nebo blackoutů. Ruské drony mohou podle odborníků doletět i hluboko do Evropy. V minulosti s nimi na území mimo válku problémy byly, jednalo se ale podle všeho spíše o nehody.
České republice jako takové by nyní přímo nic hrozit nemělo. Vývoj války je ale nevyzpytatelný. Obecně bychom měli být připraveni na situace, kdy bude potřeba chránit se nejen před vojenskými útoky, ale také před jadernými katastrofami a dalším nebezpečím.
Zoufale málo úkrytů
V České republice je nedostatek úkrytů. Na území Prahy se jich nachází přibližně 670.
Úkryty jsou budovány tak, aby poskytly účinnou ochranu ukrývaným proti účinkům zbraní hromadného ničení v případě vyhlášení krizového stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,
uvádí Hasičský záchranný sbor ČR.
Stálé úkryty se budovaly především v 50. letech 20. století, už tehdy se ale počítalo s použitím nejen klasických,
ale i jaderných, chemických a biologických zbraní. Problém je v tom, že v případě válečného stavu by zdaleka nebylo možné ukrýt před nebezpečím velké množství civilistů.
Výstavba stálých úkrytů byla finančně náročná a nikdy nebylo dosaženo stavu, aby se v těchto úkrytech ukrylo 100% obyvatelstva,
vysvětluje HZS. Kapacita úkrytů v Praze je asi 125 000 osob. Ochranný systém metra je schopný pojmout 332 080 osob. Ten ale nezaručuje ochranu před jadernými zbraněmi ani dlouhodobé přežití ukrytých osob.
Důležitost válečných a protileteckých krytů se v nedávné době prokázala přímo na Ukrajině. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj v médiích již dříve uvedl, že právě díky nim přežilo útoky velké množství civilních osob. Vyzval také k dalšímu využívání krytů.