Černobylská jaderná elektrárna měla vážné problémy již před tragickou nehodou v roce 1986. To, k jak velké tragédii došlo, se zbytek světa dozvěděl až o několik týdnů později. Na reaktory typu RBMK-1000 používané v Černobylu však Rusko spoléhá dodnes.
Odtajněné informace
Z odtajněných archivních materiálů Služby bezpečnosti Ukrajiny vyplývá, že černobylská elektrárna měla značné potíže již dávno před tragédií, ke které došlo v roce 1986.
Černobylská elektrárna se začala budovat v roce 1970. Kvůli uspíšené dostavbě a politickému tlaku na její rychlé spuštění neprošel reaktor č. 4 všemi řádnými zkouškami.
Dne 26. dubna 1986 byl proveden test, který měl ověřit, zda bude elektrický generátor schopen po náhlém výpadku proudu až do naběhnutí záložních zdrojů setrvačností napájet čerpadla havarijního chlazení reaktoru č. 4. Dnes už víme, že tím byla vyvolána nejhorší jaderná havárie v dějinách lidstva.
I přesto že se v době testu výkon reaktoru pohyboval mimo pásmo povolených hodnot, pracovníci se rozhodli v testu pokračovat.
V noci kolem druhé hodiny ranní došlo v černobylské elektrárně ke dvěma ničivým výbuchům, během kterých došlo k uvolnění radioaktivního materiálu do atmosféry a k obrovskému požáru.
Jaká je skutečnost?
Z utajované zprávy ředitele černobylské jaderné elektrárny Brjuchanova se dozvídáme, že v okamžiku výbuchu se v elektrárně nacházelo asi 200 lidí. Ve zprávě také přiznává vysokou úroveň radiace v bezprostředním okolí místa nehody a ve městě Pripjať, které leží jen 4 km od černobylské elektrárny. Situace však byla podle něj normální.
Pravda je taková, že při explozi a krátce po ní zahynulo 31 lidí. Reaktor však hořel dalších deset dnů a nadále do vzduchu vypouštěl smrtící koktejl spalin.
K evakuaci obyvatel Pripjati došlo až odpoledne 27. dubna. Po havárii muselo své domovy opustit přes 100 000 lidí.
Sovětský svaz se pokoušel havárii před světem utajit. Týdny po katastrofě však byly po celé Evropě naměřeny zvýšené úrovně radiace.
Jak to v černobylské elektrárně aktuálně vypadá, ukazuje toto video.
Rusko na reaktory dodnes spoléhá
Reaktorů RBMK-1000 se Ukrajina na přelomu tisíciletí zbavila. Rusko na tyto „černobylské“ reaktory však stále spoléhá. Vznikly v 60. letech a jsou tak nejstaršími provozovanými typy jaderných reaktorů. Palivo v těchto reaktorech se mohlo vyměňovat za provozu a nebyla nutná odstávka. Sověti si tak tyto reaktory oblíbili. Při jaderné reakci vzniká také plutonium. To je použitelné v jaderných zbraních, což ocení ruská armáda.
Rusko tyto reaktory používá ve třech jaderných elektrárnách – Kursk, Smolensk a v Leningradské jaderné elektrárně.
Reaktory prošly rozsáhlou modernizací. Ta jim prodloužila životnost na 45 let. Princip fungování je však stejný.