Třicet čtyři evropských zemí spolu s Evropskou unií v pátek v Kišiněvě podpořilo vytvoření mezinárodního tribunálu, který by soudil ruskou agresi proti Ukrajině. Stalo se tak v den, kdy vojenská situace na bojišti zůstává prakticky zamrzlá po půl roce bez výrazného pokroku Moskvy.
Tribunál připomínající Norimberk
Během výročního zasedání Výboru ministrů Rady Evropy v moldavském hlavním městě potvrdil moldavský ministr zahraničí Mihai Popsoi, že 34 ze 46 členů tohoto celoevropského orgánu vyjádřilo ochotu připojit se k takzvané rozšířené dílčí dohodě, právnímu nástroji, který umožní vznik zvláštního soudu za zločin agrese proti Ukrajině.
Mezi signatáři jsou Španělsko, Německo, Francie, Itálie a Spojené království, jakož i země mimo EU, jako je Austrálie a Kostarika. Kanada vyjádřila záměr připojit se v blízké budoucnosti.
Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset zdůraznil, že „zvláštní soud znamená spravedlnost a naději“, ale upozornil, že nyní je třeba přijmout konkrétní kroky k zajištění jeho fungování a financování. „Rychle se blíží doba, kdy se Rusko bude zodpovídat ze své agrese“, dodal.
Morální základy Evropy a světa budou obnoveny pouze tehdy, pokud bude zločin agrese proti Ukrajině potrestán.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sibiga neváhal označit tento den za „historický“ a udělal přímou paralelu se zřízením Norimberského tribunálu po druhé světové válce. „Tento soud obnoví spravedlnost na troskách války. Morální základy Evropy a světa budou obnoveny pouze tehdy, bude-li zločin agrese proti Ukrajině potrestán“, prohlásil, když od Berseta za potlesku publika přebíral kopii rezoluce.
Sibiga využil příležitosti, aby odsoudil skutečnost, že ve čtvrtek bylo v Kyjevě zabito 24 civilistů, z toho tři nezletilí, při největším útoku ruského dronu od začátku války. „Putin se vždy chtěl zapsat do dějin. Do dějin se zapíše jako zločinec. A nejen on“, řekl a zmínil několik vysokých ruských představitelů a běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, kterého Kyjev považuje za spoluviníka konfliktu.
Nový soud vyplňuje jurisdikční vakuum v rámci Mezinárodního trestního soudu, který v roce 2023 nařídil Putinovo zatčení za válečné zločiny, ale postrádá konkrétní jurisdikci pro zločin agrese. Popsoi vyzval ostatní země, aby dohodu co nejrychleji ratifikovaly.
Šest měsíců bez výrazného ruského pokroku
Na vojenské frontě se válka dostala do patové situace, kterou nedokáže zamaskovat ani Kreml. Od loňského prosince ruské síly ve východním Doněcku i v jižním Záporoží téměř nezískaly žádné území, zatímco ukrajinské jednotky dosáhly největších územních zisků za více než dva roky.
Analytici z Institutu pro studium války, známého pod zkratkou ISW, odhadují, že Rusko letos v Doněcku dosud dobylo jen 350 km2 , což je méně než v některých jednotlivých měsících roku 2025. Při tempu 2,63 kilometru čtverečního za den vyjadřují experti institutu vážné pochybnosti o tom, že se Moskvě podaří vytlačit Ukrajince ze zhruba 20 procent území v tomto regionu, které stále kontrolují.
Ruská armáda letos podle USA ztrácí 15 000 až 20 000 mužů měsíčně, což je pětkrát více než v ukrajinských řadách.
Přesto deník Financial Times odhaluje, že ruský generální štáb přesvědčil Putina, že jeho vojáci budou schopni na podzim dobýt pevnosti Slovjansk a Kramatorsk. ISW však upozorňuje, že ruské jednotky uvízly v pouličních bojích v Kostiantinivce, vstupní bráně do severního Doněcka, na půl roku.
Zdá se, že Putinovo myšlení je stále více mimo realitu na bojišti,
uvádí institut s tím, že ruský vrchní velitel požaduje zálohy, které jeho armáda „není schopna“ zaručit.
Zničující lidské náklady
Údaje o počtu obětí posilují obraz neudržitelné ofenzívy. Nezávislá média odhadují, že v letech 2022-2025 zemřelo nejméně 352 000 ruských vojáků. Podle amerických údajů se měsíční ztráty Ruska v tomto roce pohybují mezi 15 000 a 20 000 vojáky, což je pětkrát vyšší číslo než ztráty, které utrpěly ukrajinské řady. Navzdory těmto úbytkůmVladimir Putin odmítá uznat patovou situaci a trvá na svých maximalistických požadavcích, aby Kyjev opustil regiony, které Rusko anektovalo.
Zastavená diplomacie a smíšené signály z Moskvy
Sám Putin podnítil očekávání, když 9. května během oslav Dne vítězství prohlásil, že „tato otázka se blíží ke konci“. Jeho pomocníci však optimismus jeden po druhém zchladili. Jako první se ozval jeho poradce pro mezinárodní politiku Jurij Ušakov: „Na Ukrajině vědí, co je třeba udělat, a že to dříve nebo později stejně udělají“, poznamenal v narážce na ukrajinské stažení, které Moskva požaduje.
Humanitární příměří skončilo, speciální operace pokračuje
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov byl ještě jednoznačnější a připomněl, že „humanitární příměří skončilo a speciální operace pokračuje“. Dále upřesnil podmínky Moskvy: „Aby bylo dosaženo příměří a byla otevřena cesta k plnohodnotným mírovým jednáním, musí Zelenskij nařídit ukrajinským ozbrojeným silám zastavit palbu a opustit území Donbasu“. Později upřesnil, že měl na mysli čtyři anektované regiony: Doněck, Lugansk, Cherson a Záporoží.
Tyto požadavky jsou ozvěnou Putinových požadavků z června 2024: o Donbasu, rozsáhlém průmyslovém regionu na východě Ukrajiny, nelze vyjednávat, je to pouze výchozí bod. To, o čem je třeba jednat, je podle Moskvy politická budoucnost Ukrajiny. Ruský tajemník Rady bezpečnosti Sergej Šojgu ve čtvrtek trval na tom, že „Ukrajina se musí vrátit k zásadám neangažovanosti, neutrality a denuklearizace zakotveným v deklaraci o suverenitě z roku 1990″.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov neskrýval svou nespokojenost s postojem USA a obvinil Spojené státy ze schvalování sankcí proti Rusku.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dal otevřeně najevo svou frustraci z Washingtonu, kterému vytkl, že zachovává sankce proti Rusku, zatímco válku na Ukrajině označil za „Bidenovu válku“ v narážce na bývalého amerického prezidenta Joea Bidena. „Ve skutečnosti se nic neděje. S výjimkou obvyklého dialogu, což je normální věc mezi lidmi a zeměmi, všechno ostatní je stejná linie, kterou začal Biden“, postěžoval si pro RT India.
Lavrov rovněž neústupně hájil „ujednání“, k nimž údajně došlo v srpnu 2025 mezi Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem během jejich setkání na Aljašce a jejichž přesný obsah zůstává záhadou a předmětem nejrůznějších spekulací. „Pokud si Američané myslí, že v těchto dohodách nemohou pokračovat, není to náš problém“, řekl.
Z Washingtonu přišla strohá odpověď. Ministr zahraničí Marco Rubio přiznal, že zprostředkování ze strany USA „uvázlo na mrtvém bodě“. Zároveň zdůraznil, že „ukrajinské ozbrojené síly jsou v současnosti nejsilnější a nejmocnější v celé Evropě“. Trump zase tento týden před odletem do Číny popřel, že by se s Kremlem dohodl na odstoupení celého Donbasu, což je minimální cíl Moskvy. Od února si Rusové a Ukrajinci nesedli k jednomu stolu, a to jak kvůli válce v Íránu, která zaměstnává Bílý dům, tak kvůli neochotě obou stran.
Drony a raketová palba nad Ukrajinou
Rusko v tomto období vypustilo na ukrajinské území celkem 141 bezpilotních letounů dlouhého doletu a šest raket.
Od čtvrtečního večera do pátečního časného rána se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo sestřelit 130 bezpilotních letounů dlouhého doletu a jednu ruskou raketu, uvádí se v denní zprávě ukrajinského letectva. Celkem Rusko v tomto období vypálilo na ukrajinské území 141 bezpilotních letounů dlouhého doletu a šest raket.
Pět z těchto raket nebylo zachyceno, ale podle ukrajinského letectva nezasáhlo své cíle. Sedm bezpilotních letounů zasáhlo šest různých, blíže nespecifikovaných míst. V době prohlášení několik ruských dronů stále létalo nad ukrajinským vzdušným prostorem.
Nová vlna přišla poté, co kremelské síly v předchozích 48 hodinách vypustily stovky bezpilotních letounů a desítky raket, což z nich činí jeden z nejdelších útoků od začátku války před více než čtyřmi lety. Jedna z těchto raket zasáhla obytnou budovu v Kyjevě a zabila nejméně 24 lidí.
Nová výměna zajatců zprostředkovaná Emiráty
Dne 15. května bylo z území kontrolovaného kyjevským režimem vráceno 205 ruských vojáků. Výměnou bylo předáno 205 válečných zajatců z ukrajinských ozbrojených sil.
V rámci humanitárního gesta uprostřed eskalující války Moskva v pátek oznámila výměnu 205 válečných zajatců na obou stranách. „Dne 15. května se z území kontrolovaného kyjevským režimem vrátilo 205 ruských vojáků. Na oplátku bylo předáno 205 válečných zajatců ozbrojených sil Ukrajiny“, uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Propuštění ruští vojáci se v současné době nacházejí v Bělorusku, kde se jim dostává psychologické a lékařské pomoci. Stejně jako v případě předchozích výměn byla operace umožněna díky humanitárnímu zprostředkování Spojených arabských emirátů.
Předchozí výměna, které se zúčastnilo 193 zajatců z každé strany, se uskutečnila 24. dubna. Je třeba připomenout, že během příměří z 9. na 11. května, které zprostředkoval prezident Trump u příležitosti 81. výročí vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem, byla plánována hromadná výměna 1 000 zajatců na každé straně, která se však zatím neuskutečnila.