Čínská státní společnost Shanghai Aishengna Electronic Technology Group zahájila výrobu strojů, které budou produkovat čipy pro mobilní telefony, grafické tablety, automobily, ale také čipy pro vojenskou technologii. Tímto krokem byl ohrožen monopol nizozemské společnosti ASML na nejpokročilejší stroje pro výrobu těchto čipů.
Litografické stroje DUV fungují podobně jako extrémně přesná tiskárna. Pomocí světla promítají na křemíkový kruhový disk miliardy miniaturních obvodů, ze kterých vzniknou procesory, paměti nebo AI čipy. Ve světě je jen několik výrobců těchto strojů:
- ASML (Nizozemsko),
- Nikon (Japonsko),
- Canon (Japonsko).
Nizozemský ASML je jednoznačný světový lídr. Prakticky jako jediný vyrábí nejmodernější EUV stroje a dominuje i v oblasti pokročilých DUV strojů. Shanghai Aishengna Electronic Technology Group ale nyní může monopol tohoto velikána ukončit a jeho obchody ohrozit.
Z neznámé malé firmy se stává velikán
Shanghai Aishengna Electronic Technology Group je velmi mladá čínská státem podporovaná společnost, která vznikla v srpnu 2023 v Šanghaji. Na rozdíl od firem jako ASML nebo japonského Nikonu nejde o společnost s desítkami let historie. Byla vytvořena jako součást čínské strategie technologické soběstačnosti v oblasti polovodičů.
Za firmou stojí státní kapitál, který dosahuje přibližně 7 miliard jüanů (asi 1 miliarda dolarů). Firma nevznikla jako klasický startup, který by od nuly vyvinul revoluční technologii. Čína spojila několik existujících výzkumných týmů a firem, jejichž cílem bylo spojit zkušenosti menších týmů pod jednu silnější státní platformu, která by dokázala konkurovat zahraničním výrobcům zařízení pro výrobu čipů.
Rychlý vzestup firmy souvisí hlavně s geopolitikou. Poté, co USA a Nizozemsko omezily Číně přístup k nejmodernějším strojům od ASML, začal Peking masivně investovat do domácí výroby. Aishengna nyní vede projekt výroby vlastních DUV litografických strojů, které mají čínským výrobcům čipů umožnit snížit závislost na zahraniční technologii.
Prozatím to ale neznamená, že by překonala ASML. První stroje mají být výrazně méně výkonné a jejich spolehlivost v masové výrobě se teprve ověřuje. Spíše jde o strategický krok: Čína si buduje vlastní základnu, aby v budoucnu nebyla závislá na jediném zahraničním dodavateli.
Čína mění rovnováhu v technologickém soupeření
Vznik čínské konkurence pro výrobce litografických strojů představuje problém především proto, že polovodiče se staly jednou z nejdůležitějších strategických technologií současnosti. Ten, kdo dokáže vyrábět moderní čipy, získává výhodu v umělé inteligenci, kybernetice, vojenských systémech i v průmyslu.
Západní exportní omezení měla za cíl zpomalit čínský rozvoj tím, že Pekingu omezila přístup k nejpokročilejším výrobním technologiím. Pokud ale Čína začne vyrábět vlastní zařízení pro výrobu čipů, část této strategie ztrácí účinnost. Peking nebude tolik závislý na dodavatelích z USA, Nizozemska nebo Japonska.
Sujai Shivakumar, Charles Wessner a Thomas Howell ve své analýze už dříve upozornili, že americká omezení sice zpomalují čínský přístup k technologiím, ale zároveň urychlují čínské snahy vytvořit vlastní polovodičový ekosystém.
Exportní kontroly urychlily dlouhodobou snahu Pekingu o polovodičovou soběstačnost.
Pro Spojené státy to nyní znamená nutnost přehodnotit dosavadní politiku technologických omezení. Washington dlouhodobě používá kontrolu přístupu k čipům jako nástroj tlaku na Čínu, zejména kvůli obavám, že pokročilé polovodiče mohou posílit čínské vojenské schopnosti. Pokud by však Čína dokázala vybudovat vlastní polovodičový ekosystém, USA by mohly přijít o jeden z hlavních nástrojů své technologické převahy.
Dopad by se mohl projevit i v dalších konfliktech a bezpečnostních krizích. Pro Rusko by silnější čínský technologický průmysl znamenal ještě větší možnost získávat elektronické komponenty mimo západní kontrolu. Pro Írán, který dlouhodobě čelí sankcím, by čínská schopnost vytvářet vlastní technologické řetězce mohla představovat další cestu k obcházení omezení.
V případě války na Ukrajině se dopad projeví spíše nepřímo. Nejde o okamžitou změnu poměru sil, ale o dlouhodobou otázku, zda budou západní státy schopné kontrolovat tok klíčových technologií. Země jako Tchaj-wan, Jižní Korea, Japonsko a evropské státy proto sledují čínský pokrok velmi pozorně.