Měla to být okružní linka O kolem celé Prahy. Nakonec z ní vypadl celý sever metropole a vznikla linka E. Radní nyní posílají návrh páté trasy metra k posouzení, ale Pražané zuří. Bohnice s 30 tisíci obyvateli zůstávají bez metra, zatímco nová stanice má vyrůst na Malovance pár stovek metrů od Dejvické.
Okruh se smrskl: Bohnice a Ruzyně vypadly
220 miliard korun má stát nová linka metra E, kterou pražští radní představili měsíc před komunálními volbami. Původní okružní metro O, s nímž před čtyřmi roky přišlo hnutí Praha Sobě, se výrazně zmenšilo. Celý sever Prahy včetně Bohnic a Čimic vypadl z plánu.
Trasa povede z Podbaby přes Smíchov, Podolí, Pankrác a Žižkov do Vysočan, na Prosek a skončí v Čakovicích. Kandidát na primátora za SPOLU a 1. místopředseda ODS Tomáš Portlík návrh obhajuje s odkazem na potřebu rozvoje nových čtvrtí. Radní nyní posílají zadání Institutu plánování a rozvoje, který má začít připravovat studii proveditelnosti.
Plán vychází z Komplexní studie rozvoje městské hromadné dopravy, kterou vedení hlavního města schválilo na jaře 1988. Urbanisté a architekti se variantou okružní trasy zabývali již na konci 80. let.
Bohnice s 30 tisíci lidmi zůstávají bez přímého spojení
Na severním okraji metropole v pásu Bohnice–Čimice–Kobylisy–sídliště Ďáblice žije zhruba 75 tisíc lidí. Samotné Bohnice s Čimicemi mají kolem 30 tisíc obyvatel, kteří jsou stále odkázáni na autobusy k metru C v Kobylisích nebo Ládví.
Bohnice měly přitom tvořit klíčový bod původního okružního metra O.
To není okružní trasa, ale trasa z centra na severovýchod,
píše čtenář v diskusi pod zprávou o novém plánu. Stejný argument se opakuje pod všemi články a statusy na sociálních sítích.
Město argumentuje, že spojení Bohnic s Dejvicemi a Suchdolem zvládne plánovaná tramvaj a zvýšení kapacity tratí. Prodloužila by se nástupiště pro delší soupravy tramvají, případně by se povolila vyšší rychlost. Tramvaj z Bohnic však sama vyžaduje tunel pod bohnickým svahem a nový most přes Vltavu – nic z toho se nestaví.
Poptávku po přímém spojení s částí Prahy, která je z Bohnic vzdušnou čarou jen pár stovek metrů, se snaží od poloviny srpna 2026 uspokojit tunelbus 145.
Ruzyně a letiště opět mimo hru. Lidé chtějí metro dál od centra
Chybějící metro nebo vlak k letišti v Ruzyni rozčiluje Pražany desítky let. Ani nový návrh páté linky s ním nepočítá. Na Ruzyň mělo směřovat prodloužení trasy A za Dejvice, nakonec ale metro uhnulo k motolské nemocnici. Na největší české letiště tak cestující musejí přestupovat z metra na trolejbusy č. 59.
Pražané by uvítali metro směrem na Zbraslav, Radotín či Modřany. Okruh je podle nich malý a vede stále jen širším centrem. Okružní linka by měla mířit mnohem dál – například do Řep nebo právě do Ruzyně.
Lidé se v diskusích zlobí na miliardové výdaje za spojení lokalit, které jsou už nyní dobře dostupné autobusovými linkami MHD, zatímco jiné na metro čekají. Mezi Smíchovem a Pankrácem trvá nyní cesta 26 minut, novým metrem E by to bylo 9 minut.
Stanice Malovanka budí pochybnosti. Proč ne Řepy?
Pokud by se Pražané dočkali metra E v navrhované podobě, vznikla by nová stanice Malovanka na Praze 6 na trati mezi Smíchovem a Dejvickou. Malovanka by byla zároveň nejzápadnější stanicí nové linky.
Mnozí diskutující považují novou zastávku metra v této lokalitě za zbytečnou. Okruh by raději viděli mnohem dále od centra – ještě víc na západ, do Řep a Ruzyně.
Největší výhodu by mohlo představovat napojení Strahova. Velký strahovský stadion už sice dnes velké sportovní ani koncertní akce nehostí a slouží hlavně jako tréninkové centrum Sparty. Sousední Stadion Evžena Rošického je kvůli špatnému technickému stavu z větší části uzavřený. Do budoucna se však uvažuje o jeho přestavbě či nahrazení novým fotbalovým stadionem.
Na Strahově leží také největší studentské město v Česku – na kolejích tu bydlí skoro čtyři tisíce studentů. Dosud se sem lze dopravit autobusovými linkami z Anděla či Dejvické, případně dojít pěšky z tramvajových zastávek Malovanka nebo Pohořelec. V budoucnu mají ke strahovskému stadionu jezdit tramvaje a rozšíří se také trolejbusová doprava.
Propojení sousedních stanic za miliardy. Má to smysl?
Linka E by mohla spojit některé lokality, které od sebe sice nejsou příliš vzdálené, ale cesta metrem mezi nimi dosud trvá desítky minut. Jde například o Prosek (trasa C) a Vysočanskou (B) nebo přímé spojení mezi Budějovickou či Pankrácem (C) se Smíchovem a Andělem (B).
Po dokončení trasy D i E by takto byly propojené i stanice Budějovická (C) a Ryšánka (D, pracovní název Olbrachtova). Nová linka by výrazně zkrátila cestování mimo centrum – například cesta mezi Bohdalcem a Nákladovým nádražím Žižkov by se z dnešních 25 minut s přestupy zkrátila na pouhé 3,5 minuty přímé jízdy.
Studie prověří i technologii. Ve hře je rychlotramvaj nebo metro na pneumatikách
Návrh metra E je zatím ještě v plenkách. Zástupci města hodlají zadat studii proveditelnosti, která prověří nejen trasování, ale i samotnou technologii. Ve hře je kromě klasického metra také rychlotramvaj nebo metro na pneumatikách podobně jako v Paříži, což by pomohlo překonat prudké stoupání mezi Vysočany a Prosekem.
Cena za případnou realizaci páté linky pražského metra se odhaduje na 220 miliard korun, o termínu prací je ještě předčasné mluvit.
Pátá linka není v současné době v ekonomických silách hlavního města, takže se pojďme klidně bavit o nějaké etapizaci a výhledech, kdy by se to mohlo stavět, ale cokoli teď slibovat je čistý populismus,
říká Tomáš Portlík, starosta Prahy 9 a kandidát na primátora.
