Statistiky uvádějí děsivá čísla. Útoky ruskými drony nabírají na síle, na ukrajinské území létalo během léta až osmkrát víc dronů než obvykle. V srpnu bylo zaznamenáno 2 800 útoků, v červnu jen 350.
Za poslední čtyři srpnové dny Rusko vypustilo asi 800 dronů, z nichž většina mířila na Kyjev. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat oznámil, že tyto drony jsou do boje zařazovány v podstatě ihned, jakmile opustí výrobní haly.
Dva typy dronů se zlepšují
Rusko používá dva typy útočných dronů s proudovým pohonem. Prvním je typ Geran, založený na íránském Shahedu. Nejnovější modely dosahují rychlosti až 600 km/h, mohou nést až devadesátikilogramovou hlavici a mají dolet přibližně 1 000 km.
Druhým typem dronu je Banderol, který je používán od léta. Dosahuje rychlosti 595 km/h, má dolet až 480 km a hlavice může mít až 114 kg. Ačkoliv Rusko stále používá balistické střely, tyto drony se stávají i pro Moskvu levnějším řešením.
Desetkrát kratší čas na reakci
Účinnost ukrajinské protivzdušné obrany je i proti těmto novějším dronům nižší. Starší typy dronů Shahed měly míru zachycení 95 %, novější typy s proudovým pohonem pouze 60 %. Kvůli vyšší rychlosti těchto dronů musí Ukrajina spoléhat na systémy Patriot, ale i stíhací letouny. Místo původních šedesáti sekund nyní na adekvátní obrannou reakci musí stačit šest sekund.
Střely do Patriotu chybí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země potřebuje asi 300 střel do systému Patriot, aby přečkala zimu. Spojenecké země potvrdily financování, Británie oznámila nákup střel za 100 milionů liber, Evropská unie opět poskytne dodatečnou půjčku ve výši 6,1 miliardy eur na protivzdušnou obranu. Ukrajina vyvíjí svoje vlastní systémy proti dronům a postupně je nasazuje do akcí.
Rychlejší drony jsou problém
Rusko začalo používat rychlejší drony, jejichž účinnost je výrazně vyšší než u starších modelů. To ztěžuje nejen detekci, která musí být výrazně rychlejší, ale i jejich likvidaci. Jak uvádí statistiky, počet dronů letících na Ukrajinu v létě stoupl o 700 % a denně tak narušuje běžný život zejména v Kyjevě, který je denně pod palbou.
Nebezpečí pro civilisty je vyšší
Komplikuje se doprava, při poplachu se zavírají obchody, na mnohých místech musí lidé chodit do práce pěšky. Web Reuters uvedl jeden z mnoha kyjevských příběhů:
Na stanici Osokorky čeká zdravotní sestra a psycholožka Julianna Oliynyková se svými dvěma syny na přeplněném nástupišti, když zazněly sirény.
„Už teď si říkám, že bychom si možná měli vzít spacáky a spát v metru na stanici blízko školy,“ řekla. „Minulý rok to bylo ve škole těžké a teď upřímně ani nevím, co mám dělat. Prostě nevím.“
S nadcházející zimou se lidé obávají především výpadků elektřiny, válka navíc přináší každý den stovky obětí a pro obě strany jen minimální územní zisky. OSN dosud potvrdila 16 000 mrtvých civilistů na Ukrajině.