V lednu se v Pentagonu odehrálo zásadní jednání mezi Trumpovou administrativou a papežským nunciem. Důsledky se neustále vyostřují a papež zrušil svou cestu do USA.
Papež důrazně kritizoval napětí mezi Íránem a USA, to samé zopakoval i nyní, kdy 7. dubna přednesl řeč, v níž vyzval ty, kteří mají moc rozpoutat války, aby zvolili mír.
Jednání v lednu letošního roku ovlivnilo napětí, které Donald Trump neustále stupňoval slovními útoky na Grónsko, hrozbami vůči Venezuele i Íránu a sliboval zásahy proti lodím podezřelým z pašování drog.
Válka je opět v módě a válečné nadšení se šíří,
uvedl v projevu před diplomaty papež Lev XIV., shodou okolností první papež, který se narodil v USA. Právě tato papežova slova stála za pozdější schůzkou papežského nuncia v Pentagonu.
Tam vatikánský zástupce zdůraznil, že papež bude jednat nezávisle a podle církevních postupů.
Trumpova administrativa měla zmínit ve své reakci tzv. avignonské papežství, tedy možnost vytvoření nového papeže, který by s americkými zájmy lépe souzněl.
Pentagon tento nátlak odmítá a obviňuje vatikánskou stranu, že situaci zkresluje a přehání. V této souvislosti vynikají také slova amerického ministra obrany Petea Hegsetha, který o íránské operaci mluvil jako o svaté válce.
Papež Lev XIV. reagoval rychle a rázně
Na tento incident papež reagoval velmi rychle a vyzval přímo americké občany, aby tlačili na zastavení bombardování v Íránu. Aby se spojili se svými kongresmany a zabránili tak dalšímu eskalování konfliktu.
Stalo se tak poté, co Donald Trump ve svém vyhroceném příspěvku na sociálních sítích hrozil zničením íránské civilizace. Tuto hrozbu považoval papež za nepřijatelnou.
Pentagon vyhrocenost popírá
Lednová schůzka působila jako předvolání vatikánského vyslance právě kvůli výrokům o „módní válce“, které zazněly z Vatikánu. Podle deníku The Free Press, který sdílí společné vlastnictví s CBS News, kardinál Christophe Pierre dostal od náměstka amerického ministra obrany pro politické záležitosti Elbridge Colbyho „hořkou přednášku“, napsal euronews.com.
Colby měl vatikánskému zástupci říci, že Washington má vojenskou sílu, se kterou může dělat, co chce, a církev by se měla postavit na jejich stranu. Zmínil také avignonské papežství, kdy ve 14. století francouzská koruna použila vojenskou sílu ke svržení papeže a dosazení svého vlastního kandidáta.
Zatímco Pentagon popisuje Pierrovy dojmy jako upřímné, srdečné a schůzku jako normální, ve Vatikánu padala slova jako „neobvyklá a rozhodně ne procházka růžovým sadem“, uvedl washingtonpost.com.
Roztržka je ještě hlubší
Roztržka je možná ještě hlubší. J. D. Vance se během jeho cesty do Maďarska ptali na tyto záležitosti a on uvedl, že neví, kdo je Pierre. Až poté si vzpomněl, že s kardinálem jednal, pouze si nepamatoval jeho jméno. Přišel ale se vstřícným krokem.
Rád bych si skutečně promluvil s kardinálem Christophem Pierrem a upřímně řečeno i s našimi lidmi, abychom zjistili, co se vlastně stalo.
Oficiální papežská návštěva odložena
Svatý stolec zvážil a poté na neurčito odložil papežskou návštěvu Spojených států v roce 2026. K tomu padlo vyjádření:
Papež v roce 2026 nepojede do Spojených států,
uvedl 8. února v odpovědi na otázky novinářů mluvčí Vatikánu Matteo Bruni.
Důvodem je rostoucí napětí mezi představiteli obou zemí. Již dříve se papež vyjádřil i proti protipotratové politice USA. Když je někdo proti potratu a zároveň nelidsky zachází s imigranty nebo prosazuje trest smrti, není to v souladu s úctou k lidskému životu. Zkritizoval také to, že USA v některých ohledech zachází se svými občany mimořádně špatně. Narážel tak na protimigrační politiku Spojených států a události v Minneapolis.