Představte si, že váš blízký po mrtvici nebo s pokročilou demencí potřebuje každodenní pomoc. Péče zabere většinu dne a vy se musíte rozhodnout, zda zůstanete v zaměstnání, nebo se o něj budete starat doma. Právě před takovým rozhodnutím stojí mnoho českých rodin.
Podle zástupce ombudsmanky Víta Alexandera Schorma současný systém dlouhodobé péče neposkytuje rodinným pečujícím dostatečnou podporu. S rostoucím počtem seniorů se přitom význam domácí péče bude v dalších letech ještě zvyšovat.
Rodiny často suplují nedostupné služby
Velká část péče o seniory dnes leží na bedrech rodinných příslušníků. Nejčastěji jde o partnery, děti nebo další blízké osoby, které kvůli péči omezují pracovní úvazek nebo zaměstnání úplně opouštějí.
Podle zástupce ombudsmanky je jedním z hlavních problémů nedostatečná dostupnost sociálních služeb. V řadě regionů kapacity terénních i pobytových služeb dlouhodobě nestačí poptávce. Rodiny pak často nemají jinou možnost než zajistit péči vlastními silami.
Příspěvek na péči není jediným řešením
Lidé, kteří potřebují pomoc jiné osoby, mohou pobírat příspěvek na péči. Ten je určen k zajištění potřebné pomoci – například prostřednictvím registrovaných sociálních služeb nebo rodinných pečovatelů.
Mnohé rodiny však upozorňují, že ani příspěvek na péči nemusí pokrýt všechny náklady spojené s dlouhodobou péčí. Pokud navíc některý z rodinných příslušníků kvůli péči omezí nebo ukončí zaměstnání, může se výrazně zhoršit finanční situace celé domácnosti. Podle Schorma je právě podpora neformálních pečujících jedním z klíčových témat, kterým by se stát měl více věnovat.
Péče znamená i psychickou zátěž
Dlouhodobá péče nepředstavuje jen finanční problém. Mnoho rodinných pečujících čelí také fyzickému vyčerpání, sociální izolaci a psychické zátěži. Významnou roli proto hrají odlehčovací služby, které umožňují pečujícím na určitou dobu předat péči odborníkům. Právě jejich nedostatek podle ombudsmana vede k tomu, že pečující často nemají možnost odpočinku ani řešení vlastních zdravotních problémů.
Kontroly odhalily problémy v některých zařízeních
Kancelář veřejného ochránce práv se dlouhodobě věnuje také kvalitě péče v pobytových sociálních službách. Při kontrolách některých zařízení ombudsman zjistil případy nepřiměřeného omezování osobní svobody klientů, nedostatečného respektování jejich soukromí nebo nevhodného uspořádání péče. Kritika se týkala například situací, kdy klienti nemohli bezdůvodně opustit zařízení nebo byli ubytováni způsobem, který neodpovídal jejich zdravotnímu stavu a potřebám.
Podle Schorma by i lidé odkázaní na péči měli mít co největší možnost rozhodovat o svém životě a zachovat si důstojnost.
Co by se podle ombudsmana mělo změnit
Zástupce ombudsmanky upozorňuje, že řešení nespočívá pouze ve zvyšování počtu míst v domovech pro seniory.
Stejně důležité je:
- posilovat dostupnost terénních sociálních služeb,
- rozšiřovat odlehčovací služby pro rodinné pečující,
- podporovat domácí péči tam, kde je možná,
- zajistit dostatečné personální kapacity sociálních služeb,
- zlepšit informovanost rodin o dostupné pomoci.
Podle něj je cílem vytvořit systém, který umožní lidem zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí a současně nebude znamenat nepřiměřenou zátěž pro jejich blízké.
Stárnutí populace bude tlak na systém zvyšovat
Česká republika stejně jako většina evropských zemí stárne. S rostoucím počtem seniorů bude přibývat také lidí, kteří budou potřebovat dlouhodobou péči. Podle ombudsmana je proto nezbytné připravit systém na budoucí demografický vývoj. Bez dostatečné podpory rodinných pečujících, rozvoje sociálních služeb a dostupné pomoci v domácím prostředí bude tlak na rodiny i veřejné služby dále narůstat.
Důstojnost se týká nejen seniorů
Zástupce ombudsmanky připomíná, že důstojné stáří se netýká pouze samotných seniorů, ale také lidí, kteří o ně pečují. Kvalitní systém dlouhodobé péče by měl podle něj umožnit starším lidem žít co nejdéle důstojně a bezpečně a současně zajistit, aby péče o blízkého neznamenala pro rodiny cestu k sociální izolaci nebo ekonomickým problémům.
S pokračujícím stárnutím české populace bude právě podpora rodinných pečujících patřit mezi největší výzvy sociální politiky příštích let.