Cinkot kovu o beton. Bzukot rotorů, který se blíží k vnějšímu plotu. Ostraha sleduje monitor, ruce sevřené v pěst. Vidí ho, slyší ho, ale zákon jí svazuje ruce. Zatímco nad strategickým objektem kroužila neznámá hrozba, mohla jen volat policii a doufat. Tento absurdní paradox má brzy skončit. A s ním i jeden nebezpečný mýtus, který se šíří mezi majiteli zahrad.
V Česku je registrováno více než 80 000 provozovatelů a pilotů bezpilotních letadel. S rostoucím počtem dronů ve vzduchu přibývá i situací, kdy mohou být zneužity pro špionáž, narušení bezpečnosti nebo ohrožení strategických objektů.
Právě na tento vývoj reaguje návrh zákona o antidronové ochraně kritické infrastruktury, který byl 21. července 2026 představen ministry vnitra Lubomírem Metnarem a ministrem dopravy Ivanem Bednárikem a následně odeslán do meziresortního připomínkového řízení. Pokud projde celým legislativním procesem, měl by významně rozšířit možnosti ochrany vybraných strategických objektů před rizikovými drony.
Současná pravidla omezují možnosti zásahu
Podle současné legislativy mohou proti nebezpečným dronům aktivně zasahovat především Policie ČR, Armáda ČR a v zákonem vymezených případech také Vězeňská služba. Soukromá ostraha elektráren, letišť nebo dalších strategických objektů zatím takové oprávnění nemá a při podezřelém letu musí spolupracovat s příslušnými bezpečnostními složkami.
Právě zdržení mezi odhalením dronu a příjezdem policie je jedním z hlavních důvodů, proč stát připravuje novou právní úpravu.
Ochrana přímo nad střeženými objekty
Navrhovaný zákon počítá se zřízením zvláštních bezletových zón nad vybranými objekty kritické infrastruktury. Oprávněné osoby provozovatelů těchto objektů by za přesně stanovených podmínek mohly využít schválené prostředky k eliminaci nebezpečného dronu, aniž by musely čekat na příjezd policie.
Současně se mají rozšířit i pravomoci Policie ČR, která bude moci pružněji reagovat na případy, kdy bezpilotní letadlo představuje bezpečnostní riziko.
Jak by mohl nový systém fungovat? Modelový příklad
Představme si Jadernou elektrárnu Temelín, kterou provozuje společnost ČEZ. Nad ochranným perimetrem se objeví neidentifikovaný dron vybavený kamerou. Operátor nereaguje na výzvy a chování stroje vyvolává podezření, že pořizuje záznam chráněného areálu.
Podle současných pravidel by ostraha situaci monitorovala a přivolala Policii ČR. Pokud by mezitím dron oblast opustil, mohl by pilot z místa odletět nebo odjet ještě před příjezdem hlídky.
Podle navrhované legislativy by však oprávněná osoba provozovatele mohla za splnění zákonných podmínek použít schválený antidronový prostředek. Jeho cílem by bylo bezpečně ukončit let nebo zabránit dalšímu pohybu dronu v chráněném prostoru a následně umožnit jeho zajištění jako důkazního materiálu pro další šetření.
Kterých objektů se změna týká?
Nová pravidla mají směřovat především k objektům důležitým pro bezpečnost státu. Patřit mezi ně mohou například:
- jaderné elektrárny Temelín a Dukovany,
- další významné energetické objekty a rozvodny,
- mezinárodní letiště včetně Letiště Václava Havla Praha,
- pracoviště Řízení letového provozu,
- vybraná zařízení železniční infrastruktury,
- sklady strategických surovin,
- některé vojenské a vládní objekty.
Zavedení antidronových systémů nebude pro provozovatele automaticky povinné. O jejich pořízení i financování se budou rozhodovat sami.
Nad vlastní zahradou se pravidla nemění
Připravovaný zákon neznamená, že budou moci běžní občané zasahovat proti dronům létajícím nad jejich pozemkem.
Takové jednání by i nadále mohlo představovat porušení právních předpisů a nést občanskoprávní, přestupkové nebo v krajním případě i trestněprávní důsledky.
Nová oprávnění mají získat pouze zákonem vymezené bezpečnostní složky a oprávněné osoby provozovatelů schválených objektů kritické infrastruktury, a to pouze v přesně stanovených případech.
Jak lze dron zastavit?
Moderní antidronové technologie využívají několik různých způsobů zásahu. Podle konkrétní situace může jít například o elektronické narušení komunikace mezi dronem a jeho operátorem, převzetí kontroly nad letem nebo jiné schválené technické prostředky.
Navrhovaná právní úprava zároveň zdůrazňuje princip přiměřenosti. Každý zásah musí být proveden tak, aby co nejvíce omezil riziko vzniku dalších škod mimo chráněný prostor.
Provozovatelé dronů mají k dispozici oficiální mapy
Každý pilot by si měl před letem ověřit, zda se nepohybuje v omezeném nebo zakázaném prostoru. K tomu slouží oficiální mapa DroneMap, která zobrazuje aktuální vzdušná omezení, i informační portál Létejte zodpovědně.
Od září 2025 navíc v České republice platí nové členění geografických zón pro bezpilotní provoz. Porušení pravidel může vést k vysokým pokutám nebo dalším správním sankcím.
Veřejnost změny většinou vítá
Připravovaná legislativa vyvolala živou diskusi. Mnozí lidé oceňují především možnost rychlejší reakce na podezřelé lety nad elektrárnami, letišti nebo dalšími strategickými objekty. Podle zastánců návrhu by měla bezpečnost kritické infrastruktury dostat přednost před neoprávněným provozem dronů v chráněných zónách.
Podobně se vyjádřili i předkladatelé návrhu zákona. Ministr dopravy Ivan Bednárik při jeho představení uvedl:
„Svět se mění a s ním i bezpečnostní hrozby. Stát musí dát těm, kteří chrání elektrárny, letiště nebo další kritickou infrastrukturu, možnost reagovat včas. Právě to přináší nová legislativní úprava. Umožní rychleji a účinněji zasáhnout proti rizikovým dronům, zároveň ale zachovává jasná pravidla i kontrolu státu nad tím, jak budou tyto zásahy probíhat.“
Legislativní proces nyní pokračuje připomínkovým řízením. Pokud návrh projde schvalováním v Parlamentu ČR, očekává se jeho účinnost přibližně v polovině roku 2027.