Falešní úředníci se vydávají za pracovníky České správy sociálního zabezpečení a seniorům nabízejí zvýšení důchodu nebo doplatek. Ve skutečnosti míří na jejich bankovní účty a osobní údaje.
Podvodný e-mail s logem úřadu jako první krok
Útok začíná nenápadně. Do e-mailové schránky seniora dorazí zpráva, která vypadá jako oficiální dokument České správy sociálního zabezpečení. Obsahuje logo úřadu, označení organizačního útvaru a konkrétní údaje o přepočtu penze včetně částky, kterou má důchodce údajně dostat zpětně.
Množství detailů má příjemce přesvědčit o pravosti komunikace. Podvodníci dokážou napodobit podpis, razítko i grafickou podobu úředních dokumentů. Samotný vzhled písemnosti proto není důkazem její pravosti.
Následuje telefonát s výzvou k přihlášení do bankovnictví
Po e-mailu přichází telefonát. Volající se představí jako zaměstnanec ČSSZ a tvrdí, že pro vyplacení doplatku nebo navýšení penze je nutné dokončit několik kroků v internetovém bankovnictví. Pachatel může seniora přimět také k videohovoru nebo instalaci aplikací pro vzdálený přístup, nejčastěji programy AnyDesk nebo TeamViewer.
Související článek
Na displeji telefonu se přitom může zobrazit číslo, které vypadá jako oficiální kontaktní číslo banky nebo úřadu. Jde o takzvané podvržení telefonního čísla. Důvěryhodně působící číslo ale neznamená, že hovor skutečně přichází z místa, které se na obrazovce zobrazuje.
Policie podobné útoky označuje jako vishing – podvodné telefonáty založené na sociálním inženýrství. Pachatel se vydává za důvěryhodnou osobu nebo instituci a snaží se získat přístupové údaje k internetovému bankovnictví, autorizační kódy, údaje o kartě nebo souhlas s převodem peněz.
ČSSZ nikdy nevyzývá k operacím v bankovnictví
Takový postup je podle správy sociálního zabezpečení jednoznačným varovným signálem. Úřad kvůli vyplacení důchodu nebo doplatku nikdy nevyzývá klienty, aby se přihlásili do internetového bankovnictví nebo v něm prováděli jakékoli operace.
ČSSZ také nežádá PIN, přihlašovací údaje, autorizační kódy ani vzdálený přístup k telefonu, počítači či bankovnictví. Oficiálními a bezpečnými webovými stránkami úřadu jsou cssz.cz (případně cssz.gov.cz) a eportal.cssz.cz.
Průměrná škoda dosahuje tří čtvrtin milionu
Policejní data ukazují, že škody mohou být vysoké. Průměrná škoda u těchto podvodů podle Policie ČR dosahuje zhruba tří čtvrtin milionu korun. Některé oběti přišly i o miliony.
Za první čtvrtletí letošního roku vzrostl počet kyberpodvodů o více než 37 procent. Pachatelé pracují s časovým tlakem, snaží se člověka izolovat a nutí ho jednat okamžitě.
Policie proto připomíná jednoduché pravidlo 3Z: Zastav, zavěs a zkontroluj si informace. Pokud vás někdo vyzývá k okamžitému jednání v bankovnictví, hovor ukončete a ověřte si situaci přímo na úřadu nebo v bance.
Podvodníci zkoušejí stále nové záminky
Současná vlna není prvním letošním pokusem zneužít jméno ČSSZ. Už 1. července úřad upozornil na falešné e-maily, které lidem slibovaly možnost získat více než 240 tisíc korun. Odesílatelé požadovali kopii občanského průkazu, věk a informaci o tom, na co chce příjemce peníze použít.
Další podvodnou kampaň ČSSZ zachytila 27. května. Tehdy se zprávy vydávaly za oznámení jejího klientského centra a rozesílaly se mimo jiné z adres na doménách kontakt-cssz.cz a portal-cssz.cz. Příjemce informovaly o údajných neúplných údajích v systému a vybízely jej k zaslání kontaktních údajů.
Co dělat při podezřelém kontaktu
Pokud obdržíte e-mail nebo telefonát s nabídkou doplatku či zvýšení důchodu, nereagujte na výzvy k okamžitému jednání. Hovor ukončete a situaci si ověřte přímo na úřadu.
Nikdy nesdělujte přihlašovací údaje, PINy ani autorizační kódy. Neinstalujte aplikace pro vzdálený přístup na základě telefonického pokynu. V případě podezření kontaktujte přímo ČSSZ nebo podejte oznámení na Policii ČR.
Pamatujte, že žádný úřad nevyžaduje přístup do vašeho bankovnictví. Pokud vám někdo tvrdí opak, jde o podvod.