Nástup stíhaček páté generace značně komplikuje jakékoli vyšetřování vojenských leteckých nehod.
Nejmodernější stíhací letouny, které se dostávají do výzbroje evropských vzdušných sil, nejenže mění podobu války, ale také proměňují jakoukoli nehodu v oříšek z hlediska národní bezpečnosti. Tato obava vedla sedm zemí, mezi nimi i Španělsko, k tomu, aby se na čtyři dny sešly v Haagu a simulovaly katastrofu, kterou by nikdo nechtěl zažít ve skutečnosti: srážku vojenských letadel z různých zemí na francouzském území, která navíc způsobí poškození jaderného zařízení.
Setkání, které se konalo ve dnech 7. až 10. září, přivítalo 46 zástupců z Německa, Belgie, Španělska, Francie, Nizozemska, Itálie a Spojeného království. Všichni patří do Evropské letecké skupiny pro vyšetřování leteckých nehod (EAAIG), organizace zřízené speciálně za účelem koordinace vyšetřování nehod vojenského letectva mezi spojenci. Belgie navrhla scénář s cílem postavit účastníky před co nejsložitější výzvu.
Pracovní hypotéza nemohla být náročnější: letadla všech zúčastněných zemí se srazila ve vzduchu a trosky nakonec zasáhly nedalekou jadernou infrastrukturu. Tato kombinace vyžaduje současně zvládnout trosky vojenských letadel, utajované informace z různých států a radiologická rizika vyplývající z poškozené elektrárny, a to vše s vyšetřovateli různých národností, kteří nemají nutně přístup ke stejným informacím.
Je třeba upřesnit, že cvičení TTX, jak se tento typ stolní simulace nazývá, netestovalo ani okamžitou reakci, ani záchranné operace. Jeho cílem bylo otestovat mechanismy technického vyšetřování: jak se organizují první kroky v terénu, kdo má pravomoc nad jakými důkazy a jakým způsobem se koordinují země s odlišnými právními předpisy a úrovněmi utajení.
Skutečnost, že několik států musí současně pracovat na stejném místě s troskami, představuje podle odborníků španělského ministerstva obrany zásadní problém: každý stát bude chtít chránit technologii svých letadel, zároveň však bude muset spolupracovat na rekonstrukci toho, co se stalo.
Vojenští analytici varují, že postupné zavádění letadel páté generace, tedy stíhaček jako F-35 vybavených technologií stealth, pokročilými senzory a vysoce utajenou avionikou, zcela mění podmínky vyšetřování leteckých nehod. Ministerstvo obrany zdůrazňuje, že rostoucí přítomnost těchto letadel v Evropě je jedním z hlavních důvodů pro zintenzivnění tohoto druhu příprav.
Získání části konvenčního stíhacího letounu je v podstatě technická záležitost. U součásti letounu páté generace se to však může stát také problémem v oblasti informační bezpečnosti, protože palubní systémy, senzory a materiály jsou chráněny stupni utajení, které nemusí znát všichni přítomní vyšetřovatelé.
K dokumentační složitosti se přidává i fyzické riziko. Ministerstvo obrany poukazuje na to, že kompozitní materiály použité v konstrukci těchto stíhaček, mimo jiné uhlíková vlákna a moderní pryskyřice, představují specifické nebezpečí pro personál pracující mezi troskami. Úkolem je zachovat důkazy nezbytné k objasnění příčin nehody, aniž by bylo ohroženo zdraví těch, kteří je sbírají, a aniž by byla vystavena citlivá vojenská technologie.
Španělsko se zúčastnilo s delegací Komise pro technické vyšetřování nehod vojenských letadel (CITAAM), v čele s jejím generálem a předsedou. Doprovázel ji její tajemník v hodnosti plukovníka, člen z námořnictva, poddůstojník specializující se na kartografii a snímkování a, což je obzvláště důležité, vyslaní vyšetřovatelé z leteckých základen v Albacete a Morónu.
Právě tito vyslaní vyšetřovatelé mají na starosti první kroky v případě, že dojde k nehodě vojenského letadla. Jejich přítomnost na cvičení je logická: byli by prvními, kdo by dorazili na místo, pokud by se katastrofa tohoto druhu odehrála na španělském území.
Ačkoli ministerstvo obrany to nespojuje s žádnou konkrétní hrozbou, účast Španělska vychází z velmi praktické obavy. Letecké základny v zemi často hostí spojenecké cvičení s letadly různých národností, což ze Španělska činí území, kde nelze vyloučit scénář mezinárodní nehody. Kdyby k ní došlo, španělské úřady by musely zorganizovat první kroky přímo na místě, než by mohlo být zahájeno úplné mezinárodní vyšetřování.
Přesně to se cvičení v Haagu snažilo předvídat: na papíře identifikovat, kde mezi zeměmi vznikají překážky a třenice, dokud je ještě čas navrhnout řešení, namísto toho, aby se na ně přišlo až u trosek několika zničených letadel a poškozené jaderné elektrárny.