České ovocnářství má v příštích letech zastavit dlouhodobý pokles výměry produkčních sadů. Ministerstvo zemědělství chce do roku 2035 vytvořit podmínky pro zvýšení jejich plochy až na 12 tisíc hektarů. V současnosti se produkční sady podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského rozkládají přibližně na 10 305 hektarech.
Novou strategii rozvoje českého ovocnářství do roku 2035 představilo ministerstvo v září. Jejím cílem je nejprve stabilizovat výměru produkčních sadů kolem 10 tisíc hektarů a následně ji postupně zvýšit. Strategie reaguje mimo jiné na dlouhodobý pokles ploch sadů, rostoucí náklady pěstitelů, nedostatek pracovní síly, klimatické výkyvy a konkurenci dováženého ovoce.
Produkční sady za patnáct let výrazně ubyly
Plocha českých produkčních sadů se v posledních letech výrazně zmenšila. V roce 2010 dosahovala podle tehdejších údajů přibližně 17 800 hektarů, zatímco v roce 2025 evidovalo ministerstvo 10 305 hektarů produkčních sadů.
Při porovnávání dlouhodobých údajů je však nutné zohlednit také změny metodiky a definice evidovaných sadů. Pokles ploch je přesto podle resortu výrazný a představuje jeden z hlavních problémů českého ovocnářství.
Česká produkce zároveň nepokrývá domácí spotřebu. Míra soběstačnosti v čerstvém ovoci dosáhla v roce 2025 pouze 38,4 procenta. Podle Ministerstva zemědělství přitom průměrný obyvatel České republiky spotřebuje ročně více než 84 kilogramů čerstvého ovoce.
Významnou část trhu proto pokrývá dovoz. U jablek ministerstvo například uvádí, že až 60 procent jejich dovozu do Česka pochází z Polska.
Pěstitelům komplikuje situaci počasí i nedostatek pracovníků
Vedle ekonomických podmínek představuje pro sadaře stále větší problém počasí. Českou produkci v posledních letech opakovaně zasáhly jarní mrazy, sucho a další výkyvy počasí.
Také letošní jaro bylo pro ovocnáře mimořádně nepříznivé. Podle prvních odhadů Ministerstva zemědělství mohly jarní mrazy snížit letošní sklizeň ovoce až o polovinu. Předběžný odhad škod se pohyboval mezi 1,1 a 1,6 miliardy korun.
Ministerstvo proto v průběhu jara požádalo Evropskou komisi o mimořádnou pomoc pro postižené pěstitele. Konečný rozsah letošní sklizně se však od prvních jarních odhadů může lišit.
Dalším problémem je nedostatek pracovníků. Ovocnářství patří mezi zemědělská odvětví s vysokou potřebou ruční práce, zejména při sklizni. Nová strategie proto počítá s větším využíváním automatizace, robotizace a dalších technologií.
Strategie počítá s obnovou sadů i novými technologiemi
Jedním z hlavních cílů strategie je zastavit úbytek produkčních sadů a následně jejich výměru zvýšit až na 12 tisíc hektarů. Nejde přitom pouze o samotnou výsadbu nových stromů.
Ministerstvo chce podporovat také obnovu starších výsadeb, modernizaci technologií a opatření, která mají pěstitelům pomoci zvládat klimatická rizika. Patří mezi ně například závlahové systémy, protimrazová ochrana a protikroupové sítě.
Strategie počítá rovněž s rozvojem robotizace, automatizace a precizního zemědělství. Technologie mají mimo jiné pomoci snížit závislost pěstitelů na ruční práci a umožnit efektivnější hospodaření v sadech.
Podpora se má týkat také skladování a zpracování ovoce. U moderních skladovacích technologií jde například o zařízení umožňující kontrolu teploty, vlhkosti a atmosféry, která mohou prodloužit dobu, po kterou lze sklizené ovoce uchovávat.
Stát chce posílit odbyt českého ovoce
Samotná produkce podle ministerstva nestačí. Strategie se proto zaměřuje také na lepší organizaci producentů a stabilnější odbyt českého ovoce.
Jedním z opatření je větší využití domácí produkce ve veřejném stravování. Ministerstvo chce podporovat možnosti, jak české ovoce více dostávat například do škol, nemocnic, domovů pro seniory a dalších veřejných institucí.
Důležitou roli mají hrát také organizace producentů, které mohou pěstitelům pomoci při společném uvádění produkce na trh. Strategie počítá rovněž s propagací kvalitních domácích potravin a využíváním značek, jako jsou KLASA nebo Regionální potravina.
Podpora ekologického a integrovaného pěstování
Stát už nyní poskytuje pěstitelům různé formy podpory. V roce 2025 bylo podle Ministerstva zemědělství vyplaceno na ekologické zemědělství v ovocnářství téměř 41 milionů korun. Na integrovanou produkci ovoce směřovalo více než 77 milionů korun.
Podpora organizací producentů v sektoru ovoce a zeleniny dosáhla v roce 2025 celkem 231 milionů korun z evropských a národních zdrojů.
Pro produkci ovoce s vysokou a velmi vysokou pracností je navíc v období 2023 až 2027 určeno 105 milionů korun ročně z národních zdrojů.
Česká produkce v roce 2025 výrazně vzrostla
Navzdory dlouhodobému úbytku sadů byla sklizeň v roce 2025 velmi dobrá. Podle údajů Ministerstva zemědělství dosáhla celková sklizeň ovoce 146,2 tisíce tun, což představovalo přibližně 120 procent pětiletého průměru.
Největší část tvořila jablka, jejichž sklizeň dosáhla 116,7 tisíce tun.
Výsledky roku 2025 však nelze automaticky považovat za důkaz dlouhodobého obratu v českém ovocnářství. Na produkci má výrazný vliv počasí a jednotlivé ročníky se mohou významně lišit. Letošní jarní mrazy navíc ukázaly, jak citlivá je produkce ovoce na klimatické podmínky.
Nová strategie proto spojuje obnovu sadů s investicemi do technologií, ochrany proti počasí, skladování, zpracování a odbytu. Cílem ministerstva je, aby se plocha českých produkčních sadů nejprve stabilizovala a do roku 2035 mohla vzrůst až na 12 tisíc hektarů.