Pondělí 4. května představuje finální termín pro elektronické odeslání daňového přiznání k příjmům fyzických osob za uplynulý rok. Papírová verze měla uzávěrku už 1. dubna. Spolupracujete-li s daňovým poradcem nebo advokátem, máte výhodu v podobě posunutého termínu až do 1. července. Dobrou zprávou je, že předchozí oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu o využití poradce již neplatí.
Jak správně podat v elektronické podobě
Elektronickým podáním se myslí výhradně zaslání ve formátu XML prostřednictvím internetu. Běžné vyplnění formuláře na počítači s následným vytištěním a osobním doručením nesplňuje podmínky elektronického podání. Totéž platí pro naskenované dokumenty v PDF či JPG formátech.
Uznávané způsoby elektronického podání zahrnují: daňovou informační schránku DIS+ na portálu Moje daně s ověřenou identitou (bankovní identita, Moje ID, eObčanka a další), datovou schránku, aplikaci EPO s ověřenou identitou nebo e-mail s uznávaným elektronickým podpisem.
Nepodnikatelé mají navíc možnost využít aplikaci EPO bez ověření identity. Tato varianta ale vyžaduje dodatečné potvrzení – do pěti dnů musíte vytisknout e-tiskopis podání, který aplikace vygeneruje, vlastnoručně ho podepsat a doručit na finanční úřad buď poštou, nebo osobně.
Finanční správa upozorňuje: „Pokud je přiznání podáno o více než pět pracovních dnů později, vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení – nejvýše však pět procent stanovené daně, respektive 300 000 Kč. Pokud byste ho nepodali ani po výzvě z finančního úřadu, je pokuta vždy pět procent stanovené daně, minimálně 500 Kč.
Termíny pro úhradu daně
Elektronické podání mezi 2. dubnem a 4. květnem znamená, že daň musíte uhradit nejpozději k datu 4. května. Úrok z prodlení nicméně začíná běžet až od čtvrtého kalendářního dne po splatnosti. Vzhledem k tomu, že finanční správa účtuje úrok teprve při překročení tisícikorunové hranice, bývá reálná toleranční doba v praxi delší.
Novinky v letošním přiznání
Aktuální přiznání nepřináší dramatické změny. Dvě hlavní úpravy se dotýkají běžných poplatníků: daňový bonus získá jen ten, kdo za uplynulý rok vydělal minimálně 124 800 korun (předchozí rok stačilo 113 400 korun), což odpovídá šestinásobku minimální mzdy. Druhou novinkou je možnost uplatnit daňové úlevy na prodej kryptoměn.
Zásadnější změny vstoupily v platnost už předloni: zrušilo se školkovné jako daňová sleva, opětovné zavedení se očekává až pro příjmy roku 2027. Omezila se sleva na vyživovanou manželku či manžela – nově ji mohou uplatnit pouze domácnosti, které v předchozím roce pečovaly o dítě do tří let.
Od základu daně lze nově odečítat nejen příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění, ale také na dlouhodobý investiční produkt a pojištění dlouhodobé péče. Progresivní sazba 23 % se aplikuje na roční příjmy přesahující 36násobek měsíční průměrné mzdy (dříve platila až od 48násobku).
Mezi další ukončené odpočty patří členské příspěvky odborům, speciální sleva na studenta (návrat plánován pro rok 2027) a odpočet za zvyšování kvalifikace. Výrazně poklesl limit pro osvobození výher od daně, mnoho výherců proto musí nově podávat daňové přiznání. Dočasně vyšší limit pro odpočet darů zůstává beze změny, stejně jako výjimečné případy konce osvobození státního příspěvku na stavební spoření.
Kdo má povinnost podat přiznání
Přiznání k dani z příjmů podává v zásadě každý s loňskými příjmy nad padesát tisíc korun – počítá se hrubý příjem před odečtením výdajů. Výjimku mají zaměstnanci s příjmy od jediného zaměstnavatele, nebo postupně od více zaměstnavatelů (nikoliv současně), pokud u všech podepsali prohlášení k dani a neměli jiné zdanitelné příjmy (podnikání, nájem) přesahující 20 tisíc korun.
Přiznání nepodávají ani podnikatelé v systému paušální daně, s výjimkami – například při nesplnění podmínek pro paušální daň, dalších příjmech ze zaměstnání nebo příjmech z pronájmu či prodeje nad 50 tisíc korun.
Vyloučené jsou příjmy, které vůbec nepodléhají dani, jsou osvobozené nebo zdaněné srážkou. Nepřiznávají se ani příjmy z příležitostných činností do třiceti tisíc korun ročně.
Kdy se vyplatí dobrovolné přiznání
Dobrovolné podání přiznání má smysl pro lidi zaměstnané jen část roku – zbytek času trávili například na mateřské, v důchodu, studiem nebo hledáním práce. Základní daňová sleva na poplatníka činí 30 840 korun ročně a lze ji využít vcelku bez ohledu na délku výdělečné činnosti. Pokud jste slevu během roku nevyčerpali celou (měsíčně se odečítá jen poměrná část), máte nárok na vrácení přeplatku.
Přiznání přitom není nutností – při práci u jediného zaměstnavatele v průběhu roku (třeba brigádně) stačí požádat o roční zúčtování záloh.
Osvobozené příjmy nad pět milionů
Osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádějí. Výjimkou je překročení pětimilionové hranice u jednotlivého osvobozeného příjmu – pak musíte příjem oznámit finančnímu úřadu. Každý příjem se posuzuje samostatně, nesčítají se všechny osvobozené příjmy dohromady.
Oznámení se neprovádí v daňovém přiznání, ale samostatným podáním bez závazné podoby. Využít lze například tiskopis z webu Finanční správy. Lhůta odpovídá termínu daňového přiznání – v zásadě do 1. dubna, případně do 4. května (při elektronickém podání po 1. dubnu) nebo do 1. července (při podání přes poradce).
Oznámit osvobozený příjem nad limit musí i lidé bez povinnosti podávat daňové přiznání – typicky zaměstnanci bez vedlejších příjmů nebo OSVČ s paušální daní. Pro ně platí základní termín 1. dubna.
Přehledy pro pojišťovny
Termíny pro přehledy na sociální a zdravotní pojištění vycházejí z data podání daňového přiznání. Přehledy je nutné odevzdat do měsíce od uplynutí lhůty pro přiznání.
Při podání přiznání do 1. dubna (jakoukoliv formou) musíte odevzdat přehledy nejpozději 4. května. Forma podání přiznání ani přehledů nehraje roli. Případný nedoplatek uhraďte do osmi dnů od podání přehledu.
Elektronické podání mezi 2. dubnem a 4. květnem posouvá termín pro přehledy na 1. června (ČSSZ) a 4. června (zdravotní pojišťovna). Nedoplatek opět do osmi dnů.
Podání přes poradce mezi 2. dubnem a 1. červencem umožňuje odevzdat přehledy nejpozději 3. srpna s uhradou nedoplatku do osmi dnů.
Pozor na novinku: OSVČ se zřízenou a zpřístupněnou datovou schránkou musí od letoška komunikovat elektronicky i s Českou správou sociálního zabezpečení. Všechna podání s předepsaným tiskopisem musí živnostníci a podnikatelé (s výjimkami) provádět výhradně elektronicky, ideálně přes ePortál ČSSZ. Stejná povinnost platí od letošního roku i pro komunikaci se zdravotní pojišťovnou.