Sféry vlivu ve světě, jejichž projednání se chystá, mohou ovlivňovat i Českou republiku. Nadcházející schůzka amerického, čínského i ruského prezidenta se bude mimo jiné týkat i ruských požadavků na podobu poválečného uspořádání Evropy. Putin svá očekávání vidí zcela jasně.
Mírová jednání o Ukrajině budou obsahovat také rozhovory o vytlačení NATO zpět do jeho vojenské podoby před rokem 1997. To není nový požadavek, ruský prezident ho vznesl již po začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Jednání jsou odsouhlasená
Ruský prezident Vladimir Putin „v zásadě“ souhlasil s obnovením rozhovorů po 10. listopadu, řekl novinářům Putinův poradce pro zahraniční věci Jurij Ušakov po setkání ruského prezidenta s americkým vyslancem Stevem Witkoffem v Petrohradu, uvedla minulý týden agentura AP.
O konci války se bude jednat v širším kontextu
Všechny dosavadní požadavky na příměří Rusko odmítá. Je deklarováno, že ruský prezident nehodlá ustoupit z územních požadavků a trvá na snížení vojenského vlivu NATO ve východním bloku. Diplomatické zdroje citované The Telegraph říkají, že Putin chce proměnit rozhovory o ukončení války v jednání o celé evropské bezpečnostní architektuře. Tato otázka mohla být také probírána během tříhodinového setkání Putina se zvláštním vyslancem Trumpa, Stevem Witkoffem, v Petrohradě. Evropské země však dříve odmítly požadavky Kremlu na snížení vojenské přítomnosti NATO na jeho východním křídle.
NATO se stáhne z východní Evropy
Stažení vojsk NATO bylo ruským požadavkem nejen od začátku invaze, ale již mnohem dříve. Již v prosinci 2021 dostal Západ seznam požadavků:
- NATO se vzdá jakékoliv vojenské aktivity ve východní Evropě a na Ukrajině
- Efektivní ruské veto ohledně budoucího členství Ukrajiny v NATO
- Odstranění jaderných zbraní z Evropy
- Stažení praporů NATO z Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska
O několik týdnů později se potvrdily obavy pramenící z hromadících se vojsk u hranic s Ukrajinou a Rusko skutečně Ukrajinu napadlo. Rusko se těmito znovu vznesenými požadavky snaží zabránit tomu, aby se země v jeho těsném sousedství začleňovaly do západních struktur.
Rusko získá vliv nad Evropou jako za Sovětského svazu
Rusko se také netají požadavkem vrátit Evropu do své sféry vlivu tak, jak to bylo před rokem 1997, kdy země bývalého východního bloku začaly vstupovat do NATO. Z území Česka, Polska, Maďarska, Slovenska i Finska by musely buď odejít vojáci a vojenská technika, nebo svou přítomnost výrazně zredukovat. Neznamená to přímé politické vměšování se do států, ale omezení zahraničních vojenských jednotek, cvičení i vojenských základen. Rusko by tak získalo větší „sféru vlivu“ a strategický prostor, řekněme, „bezpečnostní nárazník“. Posíleny by mohly být ale vzájemné obchody, v budoucnu by takové uspořádání mělo i nepřímý vliv na politiku těchto států, protože dohody velmocí by omezovaly bezpečnostní rozhodování.
Jde však pouze o teoretickou možnost, která je prakticky jen velmi těžko představitelná. Kreml by nejprve musel rozbít jednotu spojenců, vyvíjet zastrašovací či ekonomický tlak na země NATO tak, aby ty samy usoudily, že je lépe přizpůsobit se Rusku než odolávat jako člen NATO.
Evropské země však již dříve odmítly požadavky Kremlu na snížení vojenské přítomnosti NATO na jeho východním křídle.