Arménie pokračuje v odklonu od Ruska a stále otevřeněji usiluje o přiblížení k Evropské unii. Moskva na to reaguje stále ostřejší kritikou. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv nyní Jerevan varoval, že nejhorším možným výsledkem by mohla být proměna Arménie v „novou Ukrajinu“.
Arménský premiér Nikol Pašinjan prosazuje zahraničněpolitický obrat směrem k Evropě a v posledních měsících hovoří stále otevřeněji o možnosti členství v EU. Arménský parlament už v březnu 2025 schválil zákon o zahájení přístupového procesu k EU. Pašinjan zdůraznil, že země musí nejprve splnit evropské standardy, a uvedl, že Jerevan bude v evropské integraci pokračovat.
Nová Ukrajina
Medveděv své varování pronesl 4. října 2026 v rozhovoru pro íránskou státní televizi.
Současné arménské vedení se rozhodlo, že je správné změnit vektor svého rozvoje. Jsem přesvědčen, že to nepovede k ničemu dobrému. Nejhorší, co se může Arménii stát, je její přeměna v novou Ukrajinu.
Vztahy mezi Moskvou a Jerevanem se v současné době kvůli evropskému směřování Arménie výrazně zhoršují.
Ruský politik zároveň tvrdil, že nejde pouze o rozhodnutí arménské vlády. Podle Medveděva se nejmenované západní státy snaží otestovat pevnost vztahů mezi Ruskem a Arménií a podobně jako v případě Gruzie zasahují do poměrů na jižním Kavkaze. Jako varovný příklad uvedl právě Gruzii, které podle něj byla v minulosti nabízena možnost vstupu do NATO a která se následně dostala do konfliktu s Ruskem.
Podle odborníků však Medveděvova slova zapadají do širšího mocenského střetu o budoucí orientaci Arménie. Analytička Maria Simeonova napsala, že Jerevan se snaží snižovat svou závislost na Rusku a diverzifikovat zahraniční politiku. Zároveň ale upozorňuje, že Moskva už na tento obrat reaguje omezeními vůči arménskému obchodu a dalšími ekonomickými tlaky.
Jerevan míří k EU, Rusku se to nelíbí
Arménie se od Ruska zatím úplně neodtrhla. Zůstává členem Ruskem vedené Eurasijské ekonomické unie a její ekonomika, energetika i bezpečnostní vazby jsou stále částečně závislé na Moskvě. Analytici ze švédského Centra pro evropské studie upozorňují, že právě tyto vazby představují zranitelné místo, které může Rusko využít k vyvíjení tlaku na Jerevan.
Současně ale Arménie získává nové možnosti spolupráce s Evropskou unií. EU letos v červenci spustila v zemi partnerskou misi zaměřenou mimo jiné na hybridní hrozby a podporu demokratických institucí. V září navíc schválila dočasné obchodní úlevy, které mají Arménii pomoci přesunout část exportu z ruského trhu na evropský. Podle Evropské rady mají opatření reagovat také na nedávná ruská obchodní omezení vůči Arménii.
Další vývoj tak může být pro vztahy Moskvy a Jerevanu rozhodující. Ruský analytik Alexander Krylov z Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů upozornil, že pokud evropští partneři Pašinjanovi doporučí další tvrdý odklon od Moskvy, může dojít k radikálnímu zhoršení rusko-arménských vztahů. Zároveň připustil scénář dalšího omezení ruského vlivu včetně odchodu ruské vojenské základny, vystoupení Arménie z Eurasijské unie a užšího připojení k evropským sankcím proti Rusku.