Vztahy mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí se v posledních týdnech dostávají pod stále větší tlak. Moskva nyní ostře varovala před jakýmkoli pokusem izolovat Kaliningrad a pohrozila použitím celého svého arzenálu. NATO označilo podobnou rétoriku za nezodpovědnou a zároveň pokračuje v posilování obrany svého východního křídla.
Napětí mezi Ruskem a NATO samozřejmě nevzniklo za jedinou noc. Už po ruské anexi Krymu v roce 2014 a zejména po plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 se vztahy mezi Moskvou a Aliancí zásadně zhoršily. NATO dnes Rusko označuje za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost svých členů.
Kaliningrad a varování Moskvy
Nejnovější eskalaci odstartovalo ruské varování týkající se kaliningradské oblasti. Ruské velvyslanectví v Bruselu zveřejnilo dokument, podle něhož je Moskva připravena k obraně použít celý svůj arzenál, pokud by se státy NATO pokusily region izolovat od zbytku Ruska.
NATO následně potvrdilo, že dokument obdrželo. Jeho mluvčí Allison Hartová prohlásila:
Důrazně odsuzujeme hrozby použití síly, včetně jakékoli nezodpovědné jaderné rétoriky.
Kaliningrad je mimořádně citlivým bodem. Leží mezi Polskem a Litvou a je oddělen od zbytku ruského území. Moskva dlouhodobě sleduje posilování NATO v Pobaltí a Aliance naopak v posledních letech výrazně zvyšuje svou přítomnost na východním křídle.
NATO uvádí, že v reakci na narušování vzdušného prostoru a další incidenty posílilo například letectvo, protivzdušnou obranu, průzkum i námořní kapacity. Nejde však pouze o slovní přestřelku. Dánská vojenská rozvědka ve svém zářijovém hodnocení uvedla, že Rusko může v následujících měsících zintenzivnit hybridní operace proti Západu.
Podle jejího šéfa Thomase Ahrenkiela existuje nízké, ale rostoucí riziko omezeného vojenského útoku proti jednomu či několika státům NATO.
Existuje nízké, avšak rostoucí riziko, že Rusko zahájí omezený vojenský útok proti jedné či více zemím NATO sousedícím s Ruskem.
Zároveň uvedl, že cílem případné omezené operace nemusí být obsazení země, ale rozdělení Aliance. Moskva tato hodnocení odmítá a popírá zapojení do hybridních útoků.
NATO chce zůstat připravené
Současná situace podle dostupných hodnocení neznamená, že se Rusko rozhodlo zaútočit na NATO. Riziko však není možné jednoduše ignorovat. Šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson v rozhovoru pro The Guardian uvedl, že ruská sabotážní kampaň v Evropě bude pravděpodobně pokračovat a zesilovat. Podle něj chce Moskva především oslabit podporu Ukrajiny a vnést rozpory mezi členské státy NATO.
Ruské drony a letouny v minulosti narušily vzdušný prostor členských zemí NATO a v posledních týdnech se objevily také incidenty v Baltském moři. Právě proto Aliance posiluje protivzdušnou a protiraketovou obranu. Generální tajemník NATO Mark Rutte 29. září zdůraznil, že Aliance má podle něj k dispozici různé možnosti reakce, přičemž některé z nich nemusí být veřejné. „Musíme zůstat klidní a pokračovat,“ řekl a dodal, že NATO je podle něj silnější a Moskva to ví.
NATO nyní zdůrazňuje nutnost přesně vyhodnocovat, kdo za konkrétními útoky či sabotážemi stojí, a také sdílet informace mezi spojenci. Rutte uvedl, že pokud je možné ruskou odpovědnost dostatečně spolehlivě určit, mají ji spojenci veřejně připsat Moskvě a zároveň předávat zpravodajské informace ostatním členům Aliance. NATO také pokračuje v posilování protivzdušné a protiraketové obrany.