Výše nemocenského se nemusí snížit jen kvůli porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Zákon stanoví také případy, kdy se nemocenské vyplácí pouze v poloviční výši podle okolností, za nichž pracovní neschopnost vznikla. Nezáleží přitom na tom, zda následně proběhne kontrola dodržování režimu a zda ji zaměstnanec doma řádně absolvuje.
Kdy se nemocenské krátí na polovinu
Podle § 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se nemocenské vyplácí ve výši 50 procent, pokud si pojištěnec dočasnou pracovní neschopnost přivodil některým ze zákonem stanovených způsobů.
Jde například o případ, kdy si člověk pracovní neschopnost přivodí zaviněnou účastí na rvačce. Zákon přitom stanoví výjimku pro situaci, kdy se člověk účastnil rvačky v rámci sebeobrany nebo pomoci napadenému.
Nemocenské v poloviční výši se týká také pracovní neschopnosti, která je bezprostředním následkem vlastní opilosti nebo zneužití omamných či psychotropních látek.
Stejné pravidlo platí v případě, kdy si člověk pracovní neschopnost přivodí při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
Nejde tedy o sankci za porušení vycházek. Krácení vyplývá přímo z okolností, za nichž pracovní neschopnost vznikla.
Kontrola neschopenky je něco jiného
Od krácení nemocenského podle okolností vzniku pracovní neschopnosti je třeba odlišit kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.
Během prvních 14 kalendářních dnů může zaměstnavatel kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje stanovené vycházky. Kontrolu dodržování režimu mohou provádět také orgány nemocenského pojištění. Zaměstnavatel může dát správě sociálního zabezpečení podnět ke kontrole svého zaměstnance.
Pokud se prokáže porušení stanoveného režimu, může mít takové jednání dopad na náhradu mzdy nebo na nemocenské podle konkrétní situace.
Jde však o jiný mechanismus než zákonné snížení dávky na polovinu podle § 31 zákona o nemocenském pojištění.
Prvních 14 dnů vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel
V prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec standardně nepobírá nemocenské od České správy sociálního zabezpečení. Za splnění zákonných podmínek mu náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele.
I na tuto náhradu se vztahuje pravidlo o snížení na polovinu, pokud zaměstnanec splňuje podmínky uvedené v zákoně o nemocenském pojištění.
Současně může být náhrada mzdy krácena nebo neposkytnuta v případech, kdy zaměstnanec poruší režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Tyto situace je však nutné odlišovat od krácení způsobeného samotnými okolnostmi vzniku pracovní neschopnosti.
Jak se nemocenské počítá v roce 2026
Od 15. dne pracovní neschopnosti vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení nemocenské. Jeho výše se odvíjí od délky pracovní neschopnosti a redukovaného denního vyměřovacího základu.
V roce 2026 platí:
- od 15. do 30. dne činí nemocenské 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu,
- od 31. do 60. dne 66 procent,
- od 61. dne 72 procent.
Nejde tedy o procenta přímo z běžné mzdy. Výpočet vychází z redukovaného denního vyměřovacího základu, na který se následně uplatní příslušná sazba.
Pokud nastane některá ze situací uvedených v § 31 zákona o nemocenském pojištění, nemocenské se následně stanoví pouze ve výši 50 procent takto vypočtené částky.
Kontrola, při níž zaměstnanec dodrží všechny podmínky neschopenky, proto sama o sobě neznamená, že se mu nemocenské nemůže krátit. Rozhodující může být už samotný způsob, jakým pracovní neschopnost vznikla.