Minimální mzda se od 1. ledna 2027 zvýší z letošních 22 400 na 24 900 korun měsíčně. Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin bude minimální hodinová mzda činit 148,30 koruny. O zvýšení rozhodla vláda 7. září 2026 na základě valorizačního mechanismu zavedeného v zákoníku práce.
Zvýšení o 2 500 korun představuje meziroční růst minimální mzdy o 11,16 procenta. Výše minimální mzdy už není výsledkem každoročního politického vyjednávání o konkrétní částce. Od roku 2025 se vypočítává podle mechanismu stanoveného zákonem, který vychází z predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy a koeficientu stanoveného vládou.
Rozhodl valorizační mechanismus
Pro rok 2027 vláda stanovila koeficient ve výši 0,446. Při srpnové predikci průměrné mzdy pro rok 2027 ve výši 55 795 korun činí výpočet 24 884,57 koruny. Podle zákonných pravidel se výsledná částka zaokrouhluje nahoru na celé stokoruny, takže minimální mzda pro rok 2027 činí 24 900 korun.
Systém má postupně přibližovat minimální mzdu k úrovni 47 procent průměrné mzdy. Pro rok 2028 vláda stanovila koeficient 0,458. Podle současných předpokladů by tak minimální mzda v roce 2028 měla dosáhnout přibližně 26 900 korun.
Vyšší mzda znamená také vyšší odvody
Zvýšení minimální mzdy se promítne nejen do výdělků zaměstnanců, ale také do některých částek, které jsou přímo navázány na minimální mzdu.
Jedním z příkladů je zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Ty odvádějí 13,5 procenta minimální mzdy. V roce 2026 proto měsíčně platí 3 024 korun. Při minimální mzdě 24 900 korun bude v roce 2027 měsíční pojistné činit 3 362 korun.
Tento mechanismus se však netýká automaticky všech osob s nízkými příjmy. Minimální zálohy OSVČ se například odvozují od průměrné mzdy a pravidel stanovených pro jejich vyměřovací základ, nikoli přímo od minimální mzdy.
Kolik si polepší zaměstnanec s minimální mzdou
Zaměstnanec, který pobírá minimální mzdu, dostane od ledna 2027 při splnění běžných podmínek vyšší hrubou i čistou mzdu. Při hrubé mzdě 24 900 korun, bez dětí a při uplatnění základní slevy na poplatníka, činí čistá mzda přibližně 20 847 korun měsíčně.
V roce 2026 při hrubé mzdě 22 400 korun činí za stejných podmínek čistá mzda přibližně 19 012 korun. Rozdíl tak představuje zhruba 1 835 korun měsíčně.
Konkrétní čistá mzda se však může lišit podle daňových slev, zvýhodnění a dalších okolností zaměstnance.
Zaručená mzda v soukromém sektoru už neplatí
Zvýšení minimální mzdy se zároveň nedotkne systému zaručené mzdy v soukromém sektoru. Zaručená mzda byla v podnikatelské sféře od 1. ledna 2025 zrušena. Zákonným minimem pro odměňování zaměstnanců v soukromých firmách tak zůstává minimální mzda.
Odlišná pravidla platí ve veřejné sféře, kde funguje systém zaručeného platu. Jeho pravidla se od systému zaručené mzdy v podnikatelské sféře liší.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň připravuje změny systému odměňování ve veřejné správě. Návrh počítá mimo jiné s úpravou tarifních stupnic a s vazbou nejnižšího platového tarifu na minimální mzdu. Jde však o navrhovanou změnu, nikoli o již platné pravidlo.
Změní se také některé částky navázané na minimální mzdu
Růst minimální mzdy se podle jednotlivých zákonů promítá také do dalších částek.
Například hranice pro nekolidující zaměstnání uchazečů se odvíjí od poloviny minimální mzdy. Při částce 24 900 korun by proto v roce 2027 činila 12 450 korun měsíčně.
Minimální mzda se promítá také do podmínky příjmu pro uplatnění ročního daňového bonusu na vyživované dítě. Pokud zůstane zachováno pravidlo šestinásobku minimální mzdy, bude odpovídající hranice v roce 2027 činit 149 400 korun za rok.
Naopak zvýšení minimální mzdy automaticky neznamená zvýšení starobních důchodů nebo nemocenských dávek. Tyto systémy mají vlastní pravidla pro výpočet a valorizaci.
Dopad na firmy a veřejné rozpočty
Podle odhadů uvedených v materiálech k rozhodnutí o minimální mzdě bude mít její zvýšení také významný dopad na náklady zaměstnavatelů a veřejné rozpočty.
Náklady soukromých zaměstnavatelů by měly v roce 2027 vzrůst přibližně o 5,9 miliardy korun. U veřejných zaměstnavatelů se odhaduje zvýšení nákladů o dalších 20,6 miliardy korun.
Vyšší mzdy zároveň znamenají vyšší odvody na daních a pojistném. Podle odhadů by veřejné rozpočty mohly díky zvýšení minimální mzdy získat přibližně 11,5 miliardy korun.
Zvýšení minimální mzdy se od ledna 2027 dotkne především zaměstnanců, jejichž mzda je na současné úrovni minimální mzdy. Podle dostupných odhadů se změna přímo týká přibližně 181 tisíc zaměstnanců. Nepřímé dopady jsou však širší, protože od minimální mzdy jsou v českém právním systému odvozeny také některé další částky.