Od roku 2027 čeká firmy zaměstnávající lidi se zdravotním postižením významná změna. Některé administrativní povinnosti se mají zjednodušit, zároveň však stát navrhuje výrazné snížení některých příspěvků na zřízení pracovních míst. Zatímco jedni proto mluví o vítaném zjednodušení, druzí varují, že nižší finanční podpora může některé zaměstnavatele od zaměstnávání lidí se zdravotním postižením odradit.
Stoh papírů má zmizet. Přijde čestné prohlášení
Jednou z plánovaných změn je úprava administrace příspěvků poskytovaných zaměstnavatelům na chráněném trhu práce. Podle návrhu má stát více využívat následné kontroly místo toho, aby zaměstnavatelé museli při žádosti předkládat rozsáhlé množství účetních dokladů. V první fázi by tak měli předkládat především seznam zaměstnanců a čestné prohlášení.
Dosavadní systém je pro zaměstnavatele administrativně náročný. Každé čtvrtletí musí připravovat podklady a doklady související s náklady na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Změna má tuto administrativní zátěž omezit a přesunout větší část kontroly do následné fáze.
To však neznamená, že by kontroly skončily. Úřady budou moci správnost údajů i nadále ověřovat a v případě zjištění nesrovnalostí nebo neoprávněného čerpání podpory mohou následovat sankce.
Kontroly nekončí. Jen se přesunou
Kolem plánované změny se mohou objevit obavy, že systém založený na čestném prohlášení povede k jednoduššímu zneužívání státní podpory. Takový výklad by však byl zavádějící.
Smyslem změny není zrušit kontrolu, ale změnit její podobu. Zaměstnavatelé by nemuseli v první fázi dokládat každý jednotlivý náklad a úřady by mohly správnost údajů ověřovat následně, včetně kontroly přímo u zaměstnavatele.
Administrativní zjednodušení tak má být spojeno s odpovědností zaměstnavatele za pravdivost předložených údajů.
Volný trh čeká snížení příspěvků na nová místa
Zatímco na chráněném trhu práce se má administrativa zjednodušit, u příspěvků na zřízení pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením na volném trhu práce návrh počítá s výrazným snížením maximálních limitů.
Za současných pravidel mohou příspěvky dosahovat až osminásobku, respektive dvanáctinásobku průměrné mzdy u osob s těžším zdravotním postižením. Pokud zaměstnavatel zřizuje na základě jedné dohody deset a více pracovních míst, za současných pravidel jsou možné i vyšší limity.
Podle navrhované úpravy by se však maximální částky měly výrazně snížit. U běžných případů má jít o 1,5násobek průměrné mzdy a u osob s těžším zdravotním postižením o 2,5násobek průměrné mzdy.
Důležité je ale rozlišovat mezi jednotlivými typy podpory. Snížení těchto jednorázových příspěvků neznamená plošné snížení všech finančních podpor poskytovaných zaměstnavatelům lidí se zdravotním postižením. Některé další příspěvky se naopak mají nadále odvíjet od aktuálních zákonných parametrů, například od minimální mzdy.
Součástí změny má být také zkrácení povinné doby udržitelnosti nově vytvořeného pracovního místa. Ta se má podle konkrétní situace zkrátit ze současných tří let na 12 až 24 měsíců.
Pan Pavel a jeho nové místo: Jak by změna fungovala v praxi?
Představme si firmu Kovovýroba Novák s.r.o., která chce v roce 2027 vytvořit nové pracovní místo pro zaměstnance se zdravotním postižením. Na pozici administrativního pracovníka by měla nastoupit osoba s těžším zdravotním postižením.
Za současných pravidel může být u takového místa maximální příspěvek výrazně vyšší než podle navrhované úpravy. Nově by maximální výše příspěvku měla být stanovena na 2,5násobek průměrné mzdy u osoby s těžším zdravotním postižením.
Konkrétní částka se proto bude odvíjet od hodnoty průměrné mzdy stanovené pro příslušné období. Nejde tedy o pevnou částku platnou jednou provždy.
Výhodou pro zaměstnavatele má být naopak kratší doba, po kterou musí vytvořené místo udržet. Zkrácení této povinnosti může snížit riziko zaměstnavatele v situaci, kdy zaměstnanec například ze zdravotních důvodů nemůže v pracovním poměru pokračovat.
U příspěvků na provozní náklady související se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením pak zůstává důležitá podmínka, že podporované výdaje musí mít přímou souvislost se zaměstnáváním konkrétní osoby a jejím zdravotním postižením.
Náhradní plnění čekají další změny
Reforma se dotýká také systému náhradního plnění. Ten umožňuje zaměstnavatelům splnit zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením také prostřednictvím odběru výrobků či služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají vysoký podíl lidí se zdravotním postižením.
Jedním z cílů navrhovaných změn je omezit možnosti obcházení pravidel prostřednictvím takzvaných spojených osob.
Od roku 2027 se podle návrhu má rozšířit podmínka, že nesmí jít o takzvanou spojenou osobu podle zákona o daních z příjmů, na všechny subjekty, kterých se režim náhradního plnění týká.
Změny se mají dotknout také integračních sociálních podniků a způsobu, jakým nakládají se svým ziskem. Navrhovaná úprava počítá s novým mechanismem, jehož cílem je zajistit, aby část zisku byla využívána na podporu jejich sociálního poslání.
Hledání rovnováhy mezi úsporami a motivací
Připravované změny tak přinášejí dvě rozdílné zprávy. Zaměstnavatelům na chráněném trhu práce mají změny ulevit od části administrativy, zároveň však mohou některým firmám na volném trhu práce snížit finanční motivaci k vytváření nových pracovních míst pro lidi se zdravotním postižením.
Právě rovnováha mezi administrativní jednoduchostí, kontrolou veřejných prostředků a dostatečnou motivací zaměstnavatelů bude jedním z nejdůležitějších témat celé reformy.
Pokud legislativní změny projdou v navrhované podobě, jejich praktický dopad se naplno projeví od roku 2027. Teprve praxe ukáže, zda zjednodušení administrativy převáží nad nižšími příspěvky na vznik nových pracovních míst a zda nový systém skutečně povede k efektivnějšímu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením.