Koncem května 2025 se objevily informace, že Rusko při útocích na Ukrajinu použilo upravený proudový dron Dan-M, původně určený jako vzdušný terč. Jeho nasazení vzbudilo pozornost především kvůli vyšší rychlosti, která může zkracovat čas dostupný pro reakci protivzdušné obrany.
Ukrajinská vojenská rozvědka GUR následně zveřejnila video, na němž je zachycen start protiletadlové střely a exploze cíle nad Černým mořem. Jižní velení ukrajinské armády zároveň informovalo o zničení dvou neznámých vzdušných cílů nad Oděskou oblastí. Dan-M tedy sice představuje rychlejší cíl než pomalé útočné drony, neznamená to však, že by byl pro ukrajinskou protivzdušnou obranu nezasažitelný.
Dvacet let starý cvičný terč, ne superzbraň
Dan-M není konstrukcí, která by vznikla až během války. Jeho původ sahá do první poloviny 21. století a původně byl vyvíjen jako vzdušný terč pro výcvik protivzdušné obrany. Měl simulovat například bezpilotní prostředky, střely s plochou dráhou letu nebo některé typy letadel.
Podle dobových údajů měl původní Dan-M dosahovat rychlosti a letových parametrů odpovídajících jeho úloze výcvikového cíle. Konstrukce umožňovala také návrat prostředku na zem pomocí padáku a jeho případné opětovné použití.
V roce 2020 byl Dan-M modernizován. Součástí modernizace se stal například nový proudový motor MGTD-125E, jehož konstrukce využívá také komponenty vyrobené metodami aditivní výroby, tedy 3D tisku.
Dan-M tedy není nově vyvinutou ruskou superzbraní, ale starším výcvikovým prostředkem, který byl upraven pro nové použití. Právě změna jeho role je na celém příběhu nejzajímavější.
Co je na Dan-M skutečně nové?
Podstatná není samotná existence dronu, ale způsob jeho nasazení. Rusko využilo prostředek původně určený pro výcvik protivzdušné obrany a podle dostupných zpráv jej upravilo tak, aby mohl nést bojovou nálož a být použit proti skutečným cílům.
Jeho výhodou je především rychlost. Uváděné parametry Dan-M se pohybují přibližně v rozmezí 400 až 750 km/h, přičemž maximální výška letu může dosahovat několika kilometrů. V některých ohledech tak představuje pro obranu náročnější cíl než pomalejší útočné drony řady Šáhid.
Neznamená to však, že by Dan-M byl vůči protivzdušným systémům prakticky nezranitelný. Vyšší rychlost pouze zkracuje čas, který má obrana k jeho odhalení, identifikaci a zničení.
Video sestřelu zpochybnilo tvrzení o beztrestném průniku
Ruská tvrzení o úspěšném nasazení Dan-M byla založena především na informacích zveřejněných proruskými telegramovými kanály. Nezávislé ověření některých detailů incidentu proto zůstává obtížné.
Ukrajinská strana naopak zveřejnila několik informací o události. Jižní velení ukrajinské armády informovalo o zničení dvou neznámých vzdušných cílů nad Oděskou oblastí a o dalším cíli, jehož poloha byla ztracena nad Černým mořem.
GUR následně zveřejnila video zachycující odpálení střely a následnou explozi cíle. Záznam sám o sobě nemusí umožňovat nezávisle určit všechny podrobnosti zásahu, potvrzuje však, že ukrajinská protivzdušná obrana proti podobným rychlým vzdušným cílům aktivně zasahuje.
Zajímavým prvkem je použití střely R-73, která je původně určena jako letecká raketa typu vzduch – vzduch. Ukrajina ji v tomto případě využila v rámci improvizovaného pozemního systému protivzdušné obrany. Jde o příklad toho, jak se během války mění využití existující vojenské techniky.
Proč Rusko využívá starší prostředky
Dan-M sám o sobě pravděpodobně nepředstavuje zbraň, která by zásadně změnila průběh války. Jeho význam spočívá spíše v širší strategii, v níž Rusko hledá způsoby, jak zvyšovat tlak na ukrajinskou protivzdušnou obranu a nutit ji reagovat na stále rozmanitější cíle.
Rychlejší cíl znamená méně času na jeho odhalení, vyhodnocení situace a samotný zásah. Obrana proto potřebuje kvalitní senzory, rychlé předávání informací a systémy schopné reagovat v krátkém čase.
Právě kombinace levnějších prostředků s různými letovými charakteristikami může být pro obranu náročnější než útok založený pouze na jednom typu dronu.
Co to znamená pro českou protivzdušnou obranu?
Česká armáda provozuje systémy RBS 70, které jsou určeny k ničení vzdušných cílů. Česká republika zároveň dlouhodobě posiluje schopnosti pozemní protivzdušné obrany a investuje do modernizace těchto kapacit.
Česká armáda systémy řady RBS 70 používá; v roce 2025 pak Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na pořízení modernizované verze RBS 70 NG. Tento systém je určen k ničení nízko letících vzdušných cílů a jeho schopnosti zahrnují také boj proti některým typům bezpilotních prostředků.
Zda by konkrétní systém RBS 70 NG byl použit proti cíli typu Dan-M, by samozřejmě záviselo na konkrétní situaci, vzdálenosti, výšce a dalších okolnostech. Nelze proto automaticky tvrdit, že by každý Dan-M byl tímto systémem zasažen.
Dan-M současně nepředstavuje pro Českou republiku bezprostřední vojenskou hrozbu. Jeho nasazení na Ukrajině však ukazuje širší trend: starší vojenské platformy lze relativně rychle upravit a využít v nové roli. Pro protivzdušnou obranu to znamená nutnost počítat s pestrou škálou cílů – od pomalých dronů až po rychlejší bezpilotní prostředky.
Dan-M proto není „superzbraní“, která by dokázala beztrestně pronikat ukrajinskou obranou. Jeho skutečný význam spočívá v tom, že Rusko dokáže starší výcvikový prostředek využít jako relativně rychlý útočný cíl, čímž může protivzdušné obraně zkracovat reakční čas a zvyšovat její zatížení. Ukrajinský sestřel zároveň ukázal, že ani tento způsob nasazení neznamená automatický průnik přes obranu.