Rusko znovu aktualizovalo svůj „seznam nepřátel“, ocitají se na něm především spojenci Ukrajiny. Pečlivě analyzuje, jakým způsobem se která země zapojuje do války. Důsledky budou údajně jasné.
Podle Armádního zpravodaje si Vladimir Putin skutečně dělá seznam spojenců Ukrajiny. „Dne 3. července 2026, při návštěvě velitelského stanoviště ruské armády, Vladimir Putin prohlásil, že Moskva prověří „zapojení do bojových operací“ jednotlivých podporovatelů Ukrajiny a výsledky využije pro „odpovědná rozhodnutí v budoucnosti“, uvádí web.
V praxi to je ale zatím spíše mlhavé prohlášení, nic konkrétního nebylo řečeno.
Nic nového, seznam je stále aktivní
Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov první den summitu NATO upřesnil pro TASS dlouhodobý narativ Ruska, že jakákoliv podpora Kyjeva je přímou účastí na válce proti Rusku. Tedy jakékoliv dodávky zbraní, financí, ale také vysílání vojenských poradců a přenos satelitního zpravodajství do Kyjeva evropskými zeměmi a USA. Cokoliv, co Ukrajině usnadní útoky na Rusko.
Pokud to není přímé zapojení, co to je?
ptal se Peskov a nechal se slyšet, že právě toto zapojení dalších zemí do konfliktu změnilo třídenní speciální operaci v regulérní válku.
Je to totální válka, zakončil své vyjádření pro švýcarská média. Putinova a Peskovova prohlášení vyvolala rozruch v diplomatických kruzích a zejména Polsko na jejich slova okamžitě zareagovalo.
Vladimir Putin se nyní vyjádřil, že přesně zkoumá míru zapojení každé země a vyvodí z toho důsledky. Tato nejistota a neurčitost je součástí ruské strategie. Navíc vytváření vnějších nepřátel patří k ruské politice vůči vlastnímu lidu již od nepaměři, jak upozorňují váleční blogeři a politologové.
Polsko Putina včas varuje
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz na společné tiskové konferenci již 3. července ostře zareagovali, ještě před summitem NATO a v podstatě okamžitě po Putinových slovech. Varovali ruského prezidenta, že testovat soudržnost NATO by bylo „velkou neopatrností a šílenstvím“. Uvedli také, že Polsko vydává na obranu 5 % HDP a je lídrem ve výdajích a nejsilnější částí východního křídla aliance. Dali jasně najevo, že pokud bude Rusko cokoliv chystat, NATO je připraveno.
NATO ukázalo svoji sílu
Summit NATO pak na tato slova reagoval politickým posílením článku 5 o společné obraně napadané země. Spojenci oznámili nové obranné zakázky za více než 1,2 bilionu korun a více než 70 miliard eur pro Ukrajinu.
Česká republika je na seznamu
Do seznamu zcela určitě patří i Česká republika, byť její jméno explicitně nezaznělo. Prozatím podle Armádního zpravodaje naše země dodala zbraně a vybavení za 261,6 miliardy korun. Rusko takto aktualizuje seznam nepřátel každý měsíc ve vládních novinách Vzgljad, kde ještě nedávno byla Česká republika na čtvrtém místě za vlády premiéra Petra Fialy. Po nástupu Andreje Babiše klesla na desáté místo. Nyní jsme opět výše, konkrétně na páté pozici. Páté místo si rozdělily Polsko, Finsko, Česko a Švédsko. Tyto státy pokračovaly v poskytování finanční a vojensko-technické podpory Kyjevu a rovněž se účastnily cvičení NATO, která se konala v bezprostřední blízkosti ruských a běloruských hranic,“ uvedla redakce novin. Na prvním místě je Německo, druhé je Lotyšsko, třetí místo obsadilo Estonsko a Velká Británie, čtvrtá je aktuálně Francie.
Militarizace Evropy je dalším důvodem, proč může Rusko výrazněji vidět Evropu jako nepřítele. Evropští politici jsou populisté, uvádí Peskov s tím, že ukazování na Rusko jako na nepřítele jim ospravedlňuje výdaje na zbrojení. Rusko může právě tento krok vidět jako bod zlomu, kdy by bylo podle něj „nutné na Evropu zaútočit“.