Kreml hodlá podepsat velkou dohodu s USA, která se v době probíhajícího konfliktu na Ukrajině a napjaté celosvětové situace zdá skoro absurdní. Na konci týdne si Donald Trump a Vladimir Putin symbolicky podali ruce.
V pátek 5. června měla být podepsána smlouva o výstavbě spojení mezi Ruskem a Spojenými státy. Beringův průliv se stane funkčním propojením obou zemí, součástí jsou i investice obou zemí do Arktidy. Oznámil to Kirill Dmitriev, zmocněnec Kremlu pro vztahy s Američany, jak uvádí web wydarzenia.interia.pl.
Zítra podepíšeme dohodu se Spojenými státy o tunelu pod Beringovou úžinou,
oznámil v televizním rozhovoru pro kanál Zvezda News. Podle prvních informací se zdá, že prolomení ledů směrem k této investici přišlo ze strany Trumpovy administrativy.
Výstavba tunelu Putin-Trump je v jednání již dlouhé roky
O výstavbě se hovoří již dlouhé roky, konečné realizaci však bránily ekonomické i politické důvody. O to překvapivější je finální podepsání dohody právě nyní, v době napjaté politické situace. Zde ovšem hrají roli ekonomické zájmy. Obě země mají zájem především o arktickou oblast, nerostné suroviny a chtějí společně investovat do projektů, které mají být prospěšné pro obě země. Ozývají se však hlasy, které tvrdí, že celý projekt je krajně nepraktický a ekonomicky nevýhodný. Někdy je také tento projekt nazýván „tunel Putin-Trump“.
Nejde navíc o levnou záležitost. Náklady na stavbu veškeré spojující infrastruktury se odhadují na desítky či stovky miliard dolarů. Podvodní tunel bude více než dvakrát delší než Lamanšský průliv, tunel by měl být dlouhý zhruba 110 kilometrů a měl by se tak stát nejdelším tunelem pod vodou na světě. Beringův průliv odděluje Asii od Severní Ameriky a je dlouhý zhruba 85 kilometrů a hluboký 50 m.
Nenecháme se brzdit válkou
Kirill DmitrIev se o tématu vyjádřil také na nedávném ekonomickém summitu v Petrohradu, kdy uvedl, že existuje mnoho ekonomických zájmů, které chtějí USA a Rusko společně realizovat. V závěru řekl, že tento ekonomický projekt zlehčují jen ti, kteří chtějí dále pokračovat ve válce na Ukrajině, a tím narušovat rusko-americký dialog.
Beringova úžina je také rájem archeologů
Beringova úžina byla zhruba před 35 000 lety místem, které spojovalo Asii a Severní Ameriku, vlivem tání ledovců se však oba kontinenty odpojily. Dnes je také v centru zájmů archeologů, kteří tvrdí, že nánosy sedimentů mohou být cenným zdrojem informací. Kvůli ledové vodě a silným proudům je však extrémně náročné je zkoumat.
Je tedy zřejmé, že stavba infrastruktury bude finančně i technicky náročná. Přesto, v té době, Rusko oznámilo podpis dohody o stavbě tunelu pod Beringovou úžinou. Nutno dodat, že zprávy o podepsané dohodě jsou pouze z ruských zdrojů, americká strana zatím podepsání dohody o tomto projektu nepotvrdila. Stejně tak nebylo uvedeno, jaká inženýrská a stavební firma bude projekt realizovat.
Dmitriev doufá, že inženýrská společnost dokáže prokázat, že moderní technologie by mohly potenciálně snížit hlavní náklady na výstavbu projektu až „desetinásobně ve srovnání s předchozími technologiemi.“ Zdá se, že to je právě to, co uvolnilo minimálně Rusku ruce. Nové technologie umožní mnohem levnější stavbu než kdy dříve.
Mírová jednání jsou na mrtvém bodě
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov začátkem tohoto týdne uvedl, že Moskva udržuje kontakty s Washingtonem, ačkoli diskuse o válce mezi Ruskem a Ukrajinou zůstávají pozastaveny. Americký ministr zahraničí Marco Rubio také ve středu prohlásil, že vyhlídky na ukončení války nejsou velké, protože Kyjev a Moskva odmítají kompromis.