Letošní rok by mohl mít výrazný vliv na vznik vzácných nemocí, bude totiž pro jejich vývoj příznivější. Na vině je „super El Niño“, které se vyvine v Tichém oceánu a může ovlivnit víc než jen počasí.
Podle mnohých zdrojů nás letos čeká velmi horký rok. Super El Niño se již formuje na radarech. Satelitní snímky ukazují místa v Atlantiku a Středozemním moři, kde teplota vody překračuje dlouhodobý průměr až o pět stupňů. Je to předzvěst silnější formy El Niña, který může v mnohých oblastech světa přinést vlny veder a dešťů. Meteorologové odhadují tento scénář s 80 procentní pravděpodobností, přičemž výkyvy od průměrů by mohly být největší v historii měření.
Vliv na Českou republiku nebude velký, spíše zprostředkovaný
Ve střední Evropě jeho vliv pocítit nemusíme, paradoxně k nám nemusí nést vedra, ale spíše epizody přívalových dešťů a nestabilního počasí. Ve světě však může způsobit potravinové krize a neúrodu, například banánů, kávy, čaje nebo některých druhů ovoce. Spojené státy, ale také jiné oblasti světa, může vystavit zvýšenému riziku vzniku nebezpečných epidemií nemocí, které jinak zůstávají potlačeny.
Pravděpodobnost šíření hantaviru stoupá
Web Newsweek.com uvedl, že jedním z očekávaných rizik může být již známý hantavirus. Vlny veder podnítí rozmnožování hlodavců, kteří tuto nemoc přenášejí. Zpráva hledá podobnosti mezi rokem 1993, kdy se v oblasti Four Corners (Arizona, Colorado, Nové Mexiko a Utah) vyskytla epidemie záhadného smrtelného onemocnění. Charakter počasí se velmi podobal tomu, který by mohl přinést i letošní rok. Později byl potvrzen hantavirus.
Kmen, který stál za touto událostí, byl kmen Sin Nombre, nikoli kmen Andes, který způsobil epidemii na výletní lodi,
uvádí výše uvedený web. Letošní počasí, stejně jako v roce 1993, může přinést teplo a vydatnější srážky, tedy podnebí, ve kterém se hlodavci více množí.
Více deště vede k většímu množství vegetace, více vegetace podporuje více hlodavců a více hlodavců může zvýšit riziko hantaviru,
řekla pro Newsweek docentka Stephanie Seifertová z Washingtonské státní univerzity. Podobná situace nastala také v roce 2002, větší množství srážek způsobilo podobné problémy. Připomíná však, že je třeba vzít v úvahu i další vlivy, jako jsou mírnější zimy nebo jinak prodloužená období rozmnožování volně žijících hlodavců. Zásadní je množení polních myší, myši domácí obvykle podle odborníků virus nepřenášejí.
Riziko hrozí zejména na venkově
Čím více bude hlodavců, tím více se s nimi pravděpodobně budou lidé potkávat, zejména ve venkovských a zemědělských oblastech. Nakazit hantavirovou infekcí se tak lidé mohou ve skladovacích prostorech, uzavřených kůlnách, nebo venkovských obydlí bez pravidelné údržby. Tento typ viru (Sin Nombre) je odlišný od toho, který byl nedávno objeven na výletní lodi; přenáší se výhradně močí, trusem nebo slinami infikovaných hlodavců. Stává se tak ve chvíli, kdy dojde ke vdechnutí zvířeného prachu například při úklidu. Nešíří se z člověka na člověka. Patří mezi nejčastější hantavirové infekce v USA.
Příznaky mají dvě fáze
Příznaky jsou podobné jako u „výletního viru“, tedy horečka, únava, bolesti svalů, hlavy, zimnice, nevolnost, zvracení či průjem. Po čtyřech až deseti dnech se objeví dýchací potíže, únava. Nemoc končí v 60 % úmrtím.
Jak rozeznat polní myš od domácí?
Polní myši jsou častějším přenašečem. Jsou buď šedé, nebo hnědé s bílým břichem. Myš domácí má obvykle šedou nebo hnědou barvu, nemoc obvykle nepřenáší.
Jak se chránit?
Podmínky, které mohou nastat, jsou vzácné, ale vzhledem k smrtelnosti nemoci je vhodné dodržovat hygienická opatření při každém úklidu nebo pobytu v podobných rizikových prostorech. Prvotní ochranou je zabránit těmto myším vůbec do objektu vniknout. Výkaly myší jsou infekční šest dní. Při úklidu tedy používejte dezinfekci, větrejte a při úklidu bez dezifekce se vyhněte víření prachu, tedy zametání nebo vysávání. Tím se riziko významně snižuje.
Od prvního objevení viru v roce 1993 ve Spojených státech nebyl jediný rok s nulovými případy HPS,
doplňuje docentka Stephanie Seifertová, aby bylo zřejmé, že ve vzácných případech se tato infekce vyskytuje vpodstatě celosvětově. Pouze letošní výjimečné počasí může rozvoj nejen hantaviru, ale i jiných podobných nemocí, urychlit. Výskyt tak může být celosvětově přechodně vyšší.