Moskva/Varna: V noci z neděle na pondělí došlo k rekordní eskalaci války dronů: 604 bezpilotních letounů s pevnými křídly, tedy letadel, která kloužou jako malá letadla namísto toho, aby se udržovala ve vzduchu pomocí vrtulí jako kvadrokoptéry, bylo zachyceno ruskou protivzdušnou obranou nad 15 regiony země a nad Azovským mořem, vodní plochou, která je propojena s Černým mořem Kerčským průlivem. Informovalo o tom ruské vojenské velení prostřednictvím aplikace Telegram.
Nejzajímavější údaj o útoku poskytl moskevský starosta Dmitrij Sobjanin: mezi 20:30 12. října a 07:00 13. října bylo směrem k moskevské metropolitní oblasti vypuštěno 217 dronů. Většina z nich byla zneškodněna v takzvaných vzdálených přístupových zónách, dlouho předtím, než dorazily do metropolitní oblasti, zatímco 65 jich bylo zničeno v bezprostřední blízkosti města. Sobjanin následně tento počet aktualizoval a přidal dalších pět dronů sestřelených poblíž Moskvy.
„Většina z nich byla zneškodněna protileteckou obranou na vzdálených přístupových trasách. 65 dronů bylo zničeno v blízkosti Moskvy.“
Je třeba zdůraznit, že ani oficiální ruské zdroje, ani nezávislé kanály v Rusku či na Ukrajině neinformovaly o škodách na kritické infrastruktuře, včetně rafinérií. V Kalugské oblasti, která leží asi 180 kilometrů jihozápadně od hlavního města a je považována za jednu z obvyklých tras ukrajinských dronů směřujících k Moskvě, guvernér Vladislav Shaphá oznámil na ruské komunikační platformě MAX zničení 73 bezpilotních letounů. Následky útoku způsobily škody na škole v okrese Mosalskoj a poškodily také dva soukromé domy a jedno auto.
Dočasné zastavení provozu na civilních letištích
Ovlivněn byl i civilní letecký provoz: letecký úřad Rosaviatsia oznámil prostřednictvím aplikace Telegram dočasné zastavení provozu na čtyřech hlavních moskevských letištích: Domodědovo, Vnúkovo, Žukovskij a Šeremetěvo, jako preventivní opatření před hrozbou dronů.
Mezitím došlo v Černém moři k dalším útokům s mnohem závažnějšími následky. V noci z pondělí na úterý se potopila jedna obchodní loď a druhá byla vážně poškozena poté, co byly zasaženy drony ve vodách velmi blízko bulharských teritoriálních vod. Bulharská vláda tyto události potvrdila a jako pravděpodobného pachatele označila Rusko.
Bulharský premiér Rumen Radev ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že zatím neexistují přesvědčivé důkazy. „Nemáme pevné a jasné důkazy, abychom mohli vznést obvinění proti kterékoli ze stran, ale logika, jak jsem již uvedl, ukazuje na Ruskou federaci,“ prohlásil Radev, který oznámil, že si předvolá ruskou velvyslankyni, aby od ní požadoval vysvětlení.
Potopená loď
Potopená loď byla napadena ve vzdálenosti 17 námořních mil, což odpovídá přibližně 27 kilometrům, od bulharského pobřežního městečka Krapets, nedaleko rumunských hranic. Podle agentury Maritime.bg, specializující se na námořní dopravu, by se mělo jednat o loď Azov Concord, nákladní loď registrovanou pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin, která plula na trase mezi Rumunskem a Tureckem, ačkoli úřady tuto identifikaci dosud oficiálně nepotvrdily. Z šestnácti členů posádky se záchranným týmům podařilo najít pět přeživších, jak uvedl Ruslan Strahilov, guvernér regionu Dobrich. Pátrání po zbývajících jedenácti pokračuje.
K druhé nehodě došlo 18 námořních mil, tedy přibližně 29 kilometrů, od města Byala. Jedná se o nákladní loď Chelsea 3, která je ve vlastnictví Ukrajiny a pluje pod maltskou vlajkou. Loď plula z Turecka do Moldavska, jak upřesnil na tiskové konferenci hejtman Varny Mario Smrkov. Patnáct členů posádky lodi, sedm Ukrajinců a osm Ázerbájdžánců, bylo zachráněno poté, co loď byla unášena proudem, a přepraveno do bulharského přístavu Varna. Bulharské ministerstvo obrany informovalo, že tři z nich utrpěli popáleniny druhého stupně a jeden navíc trpí poraněním hlavy.
Radev označil útoky na obchodní lodě v blízkosti bulharských vod za nepřijatelné a sdělil, že o události již informoval své partnery v EU a NATO.
„Budeme i nadále žádat a trvat na tom, abychom obdrželi pomoc k posílení dohledu nad vzdušným a námořním prostorem a k posílení naší schopnosti reagovat.“
Bulharský předseda vlády zdůraznil, že bude i nadále požadovat mezinárodní podporu za účelem zlepšení letového i námořního dohledu v této oblasti a objasnění původu těchto útoků. „Budu hovořit s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem,“ uvedl Radev. Je třeba připomenout, že bulharský premiér se staví proti tomu, aby Evropská unie poskytovala Ukrajině vojenskou pomoc tváří v tvář ruské agresi, a tvrdí, že Krymský poloostrov, který Moskva v roce 2014 nelegálně anektovala, je de facto ruským územím.
Tyto incidenty nejsou ojedinělé. Jen o týden dříve, 6. října, se potopil nákladní člun Alfa Watan s deseti lidmi na palubě, kteří jsou dosud pohřešováni, poté, co byl zasažen drony v bulharské výlučné ekonomické zóně, což je námořní pásmo, kde má pobřežní stát práva na využívání zdrojů, avšak ne plnou suverenitu. Loď přepravovala sůl z Egypta do Rumunska. Téhož dne utrpěla loď Able, naložená pšenicí, vážné škody při podobném útoku, avšak v tomto případě bylo osmnáct členů posádky zachráněno živých.