Lékárny v Havaně mají už léta prázdné regály, pacienti v nemocnicích si musí nosit vše od antibiotik po injekční stříkačky z domova a nedostatek léků se stal pro Kubánce součástí každodenního života. Právě v tomto kontextu přišlo poslední významné oznámení o spolupráci mezi Kubou a Ruskem: společný vývoj vakcín proti rakovině.
Ruský vicepremiér Dmitrij Černišenko představil tuto iniciativu ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. „V loňském roce Rusko dodalo Kubě šest tun látek pro výrobu léků a dnes podepíšeme memorandum o společném vývoji onkologických vakcín,“ řekl během rusko-kubánského obchodního setkání, jak informovala ruská státní tisková agentura TASS. Kromě toho vysoký úředník poznamenal, že Moskva je připravena poskytnout ostrovu „řešení“ v oblastech, jako jsou digitální služby, kybernetická bezpečnost, medicína a automatizace podnikání.
Memorandum je pokračováním jednání, která byla zahájena letos v dubnu.
Dohoda nezačíná od nuly. Již v dubnu ruská odborná média GxP News odhalila, že se ruská farmaceutická společnost Promomed, kubánský státní konglomerát BioCubaFarma a Centrum molekulární imunologie v Havaně dohodly na spolupráci při vývoji víceúčelové terapeutické vakcíny, tj. vakcíny určené proti široké škále onkologických onemocnění. Projekt zahrnuje počáteční vývoj, předklinické a klinické studie, zdravotní registraci a případnou distribuci prostřednictvím zdravotnických systémů. Časový harmonogram, rozpočet ani výsledky pokusů však dosud nebyly zveřejněny.
Kuba není v této oblasti bezvýznamným hráčem. Tato karibská země má uznávané výsledky v oblasti onkologické léčby, která se snaží stimulovat imunitní systém k boji proti již diagnostikovaným nádorům. Centrum molekulární imunologie vyvinulo dvě terapeutické vakcíny zaměřené na pokročilou rakovinu plic: CIMAvax-EGF a Vaxira. Podle samotné instituce jsou obě registrovány pro léčbu nemalobuněčného karcinomu plic v pokročilých stadiích. Biotechnologie jsou totiž pro kubánský systém i nadále jedním z mála zbývajících exportních artiklů.
Přibližně 90 ruských společností projevilo zájem dodávat na Kubu maso, mléčné výrobky a ryby uprostřed vážné potravinové krize.
Spolupráce však přesahuje rámec biomedicíny. Černišenko prozradil, že o vývoz masných, mléčných a rybích výrobků na Kubu má zájem asi 90 ruských společností. Nabídka přichází v kritické době: ostrov trpí jednou z nejhorších potravinových krizí od 90. let, vláda ztrácí kupní sílu, hromadí dluhy u svých dodavatelů a je stále více závislá na dvoustranných dohodách s politicky spřízněnými zeměmi.
Energetická závislost Kuby na Rusku také není žádným tajemstvím. V březnu na Kubě zakotvil ruský tanker Anatolij Kolodkin s přibližně 100 000 tunami ropy, což byl náklad, který dočasně ulevil od přetrvávajícího nedostatku pohonných hmot. Pro Havanu je každá dohoda s Moskvou znamením, že navzdory finanční izolaci a hluboké vnitřní krizi má stále spojence schopného dodávat energii, potraviny, technologie a léčiva. Rusko na oplátku upevňuje svou strategickou přítomnost v Karibiku a proměňuje lékařskou spolupráci v další nástroj svého programu geopolitického vlivu.