Tým z Barcelonské univerzity objevil první známý případ řeckého literárního textu použitého při egyptském pohřbu v Oxyrhynchu. Řecký text byl nalezen tam, kde by se očekávaly pouze hieroglyfy.
Egyptské hrobky po staletí poskytovaly papyry s náboženskými a magickými texty, od Knihy mrtvých po Texty pyramid. To, co se však právě objevilo na nalezišti Oxyrhynchus, archeologické oblasti ležící 190 kilometrů jižně od Káhiry, která je již desítky let nevyčerpatelným zdrojem objevů, porušuje všechna pravidla: vedle mumie se zde nacházel papyrus s fragmentem Iliady, velkého eposu připisovaného Homérovi a základního kamene západní literatury.
Vědci z Barcelonské univerzity, kteří vykopávky vedli, potvrzují, že jde o bezprecedentní objev. Nikdy předtím nebyl řecký literární text zdokumentován jako součást předmětů doprovázejících zemřelou osobu v egyptském pohřbu. Odborníci z katalánského týmu zdůrazňují, že tento objev nás nutí znovu se zamyslet nad tím, do jaké míry byla pohřební kultura starověkého Egypta prostupná vnějším vlivům.
Soupis lodí místo magických formulí
Konkrétní fragment pochází z takzvaného Katalogu lodí, pasáže z II. kánonu Iliady, která funguje téměř jako vojenský záznam: podrobný výčet řeckých kontingentů, jejich vůdců a lodí, které vypluly do Tróje. Je obzvlášť záhadné, že takový text, který má blíže k válečnému soupisu než k modlitbě, byl vybrán jako doprovod na cestě do posmrtného života.
Hrobka je stará přibližně 1 600 let, což ji řadí do období, kdy byl Egypt již po staletí pod řecko-římským kulturním vlivem. Pokud by někoho překvapila představa řeckého textu vedle mumie, je dobré připomenout, že egyptská civilizace neskončila s pyramidami v Gíze: mumifikační praktiky pokračovaly i za římské nadvlády a později. Vztah mezi Juliem Caesarem a Kleopatrou nebyl jen námětem komiksů; Egypt a řecko-římský svět žily vedle sebe po celé generace.
Méně hermetická kultura, než jsme si mysleli
Kromě prvotního překvapení vědci zdůrazňují hlubší důsledek: pokud egyptské pohřební obřady, tradičně spojené s vlastními náboženskými nebo magickými texty, začaly zahrnovat cizí literární díla, pak to znamená, že egyptská kultura byla mnohem otevřenější a dynamičtější, než se obecně předpokládalo. Je to poprvé, co byl v takovém pohřebním kontextu doložen čistě literární, nikoli posvátný obsah.
Studium papyru a dalších předmětů nalezených v hrobce stále pokračuje a zbývá zodpovědět mnoho otázek: kdo byl pohřben, jaký byl jeho vztah k řecké literatuře nebo proč byl vybrán právě tento úryvek. Podle barcelonských badatelů se však zdá být stále jasnější, že podobných překvapení může pod Oxyrhynchuským pískem čekat více, což je důkazem toho, že kulturní hranice ve starověkém světě byly mnohem méně vyhraněné, než nám říkají učebnice.