Rozhodnutí Íránu ohledně stále diskutovaného „míru Donalda Trumpa“ je tady. Americkému prezidentovi se nejspíše nebude moc líbit. Hlavní teheránský vyjednavač má ale jasno.
V posledních dnech se na vyjádření ohledně podepsání mírové dohody v konfliktu na Blízkém východě čeká s největším napětím. Donald Trump sliboval zásadní podpis do pár hodin, Marco Rubio později mírnil nadšení s tím, že obě strany potřebují čas.
Íránská strana se již vyjádřila. Hlavní teheránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf a íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi předložili ultimátum během setkání s katarskými představiteli v Dauhá, informuje The Telegraph.
Jde teprve o první krok, bez něhož ani žádná další jednání nebudou možná:
Požadujeme, aby zmrazená aktiva byla uvolněna okamžitě, ne v budoucnu,“ řekl íránský úředník obeznámený s jednáními. „Bez převodu zablokovaných finančních prostředků nejsou jednání možná.
Jde o 12 miliard zmrazených aktiv, která mají být převedena v rámci memoranda o porozumění. Druhá polovina musí být převedena v příštích 60 dnech. Mezi těmito aktivy jsou výnosy z prodeje ropy a plynu, které jsou uloženy v zahraničních bankách, především v Kataru, Íráku, Jižní Koreji, Japonsku, Lucembursku, Bahrajnu, Turecku a Německu. Celková hodnota těchto aktiv přesahuje 100 miliard dolarů.
Řešení by vyžadovalo mezinárodní spolupráci
Írán podepíše mírovou smlouvu se Spojenými státy pouze v případě, že USA uvolní zmrazená aktiva Islámské republiky v hodnotě 24 miliard dolarů. Spojené státy by tak musely pravděpodobně zrušit sankce, zajistit spolupráci zahraničních vlád a zajistit, aby se vrácené peníze neinvestovaly do obnoveného jaderného programu. Musel by být vytvořen mechanismus, který by zabránil tomu, aby peníze šly přímo íránskému režimu.
Americká strana s něčím podobným může mít problém, protože by se to rovnalo vyplacení Íránu z válečného konfliktu, navíc není vhodné vracet zmrazené miliardy do země ve chvíli, dokud není podepsána smlouva o omezení jaderného programu. Donald Trump je však již pod velkým tlakem a dá se předpokládat, že může být ochoten k ústupkům.
Mírová jednání jsou zastavena
Podle íránských zdrojů byly diskuze o mírové dohodě pozastaveny, dokud nebude vyřešena otázka peněz. Odůvodňují to tím, že mají s americkou stranou špatné zkušenosti, protože nedodržuje dohody. Příkladem je rok 2015, kdy Trumpova administrativa jednostranně odstoupila od jaderné dohody a uvalila na zemi sankce, ačkoliv Teherán svou část dohody plnil. Americká strana ale tvrdila, že Írán dále obohacuje uran a vyrábí jaderné zbraně, proto smlouvu vypověděla.
Íránská strana tedy v tuto chvíli dala jasně najevo, že bez ekonomických záruk nehodlá přistupovat k dalšímu jednání.