Vědci nazývají jev, ke kterému došlo loni v létě na jihovýchodě Aljašky, megatsunami. Několik měsíců studovali následky obrovské vlny, která vznikla, když se část aljašské hory zřítila do moře. Nyní přišli s informací, že šlo o druhý největší jev svého druhu, který byl kdy zaznamenán.
Ve své době událost zůstala do značné míry bez povšimnutí, protože k ní došlo v oblasti, kde neohrozila přímo lidské životy ani obydlí. Nová vědecká analýza však ukazuje, že ji způsobil masivní sesuv půdy a do vody se zřítilo asi 64 milionů krychlových metrů horniny.
Štěstí v neštěstí
Vlna, kterou tehdy sesuv půdy způsobil, dosahovala podle dostupných informací v nejvyšších místech zhruba výšky 500 metrů. K události došlo v ranních hodinách, a to je pravděpodobně jediným důvodem, proč nikdo nebyl zraněn.
Pokud by megatsunami způsobila vlnu o pár hodin později, smetla by pravděpodobně výletní lodě v okolí a připravila o život desítky, možná i stovky lidí. „Víme, že tam byli turisté, kteří se málem ocitli na špatném místě,“ uvedl aljašský geolog Bretwood Higman.
Megatsunami naštěstí patří k jevům, které jsou lokalizované a obvykle se velmi rychle rozplynou. Druhý typ tsunami se vyskytuje na otevřeném oceánu a je přímo spouštěn zemětřesením. K takové události došlo například v roce 2011 v Japonsku, kde vlna zasáhla obydlené oblasti a způsobila rozsáhlé škody a ztráty na životech.
Druhé největší megatsunami
K největší megatsunami došlo 9. července 1958, kdy sesuv půdy v zálivu Lituya vyvolal vlnu o výšce až 530 metrů. Jev z loňského léta byl jen o pár metrů nižší a vědci uvádějí, že jde skutečně o druhou největší megatsunami, kterou zaznamenali.
Při zkoumání terénu a zjišťování škod objevil Higman polámané stromy rozházené po svahu hory a shozené do vody, rozsáhlé kusy poničené skály a půdu zbavenou vegetace. Podle jeho slov je Aljaška vůči podobným událostem velmi zranitelná. Tání ledovců způsobené změnou klimatu tyto kolapsy ještě zhoršuje.
„Protože fjordy stále častěji navštěvují výletní lodě a klimatická změna činí podobné události pravděpodobnějšími, tato nečekaná katastrofa ukazuje rostoucí riziko sesuvů půdy a tsunami v pobřežních oblastech,“ uvádí geomorfolog Dan Shugar z University v Calgary.
Doktor Higman a jeho kolegové, kteří přímo zkoumali terén po loňské megatsunami, mají nyní velké obavy. „Více a více lidí nyní cestuje do odlehlých oblastí. Tyto turistické plavby sice slouží především k prozkoumání přírodních krás, ale vedou také na velmi nebezpečná místa,“ varoval.
Riziko megatsunami je podle jeho slov v posledních letech až desetkrát vyšší, než s jakým jsme mohli počítat například na přelomu století.