Rusko zaznamenalo rekordní prodej antidepresiv již třetí rok po sobě. Ve srovnání s rokem 2022 se prodej zvýšil o 41 %, u léků na úzkost šlo o navýšení o 12 %. Chudší oblasti Ruska zase trpí alkoholismem. Situace se navíc nejspíše nebude zlepšovat.
První rekordní nárůst prodeje léků této kategorie nastal v roce 2022 těsně po invazi na Ukrajinu. Prodej tehdy vzrostl 4,4krát. V říjnu téhož roku potom léčivo Zoloft nebylo vůbec dostupné. Oficiálně kvůli technickým problémům, šířily se ale zprávy, že to bylo kvůli zvýšené poptávce. Druhou výraznou vlnu navýšení spotřeby léků přinesl rok 2025, příčinou byly obavy z ekonomické situace a problémů na trhu práce. Odhaduje se, že v současné době trpí nějakou formou úzkostné poruchy nejméně 30 % populace, přičemž tento trend stále roste. Lékaři uvádějí, že si lidé stěžují na poruchy spánku, úzkost, panické ataky, noční můry, snížené libido a také depresivní stavy.
Příznaky deprese se objevují u 49 % respondentů a úzkosti u 33 %. U 36 % respondentů výzkumníci zaznamenali výrazné příznaky úzkosti i deprese.
Psychiatr Viktor Lebeděv v rozhovoru pro The Moscow Times vysvětlil, že se nejedná jen o depresi, ale také o rostoucí výskyt úzkosti a adaptačních poruch.
Na vině je válka: jinak se projevuje ve městech, jinak na venkově
Příčinou špatného duševního stavu obyvatelstva je nestabilita země, ekonomické nejistoty, které vnímají Rusové jako minimálně dlouhodobé. A samozřejmě také válka, protože mnohým skupinám obyvatel hrozí přímé ohrožení života.
Obyvatelé měst podle průzkumů více vykazují úzkost, obyvatelé venkova potom deprese. Nejhůře jsou na tom mladí lidé ve věku 25 až 34 let a lidé s nízkými příjmy, tedy skupiny obyvatel, které vidí, že současná situace jim v podstatě bere budoucnost před očima. Této věkové skupině také nejvíce hrozí odvedení do války.
Rusko tak pravděpodobně čeká i pokles porodnosti. Na vině je nejen nestabilita a stres ohledně budoucnosti, ale také výrazný úbytek části mužů a emigrace do zahraničí. Trend nejspíše nezvrátí ani Putinovy návrhy udělovat medaili „hrdinka-matka“ ženám s deseti a více dětmi.
Podle ruské Federální statistické služby (Federal statistic Service) klesla populace Ruska ze 147,6 milionu v roce 1990 – rok před rozpadem SSSR – na 146,1 milionu v roce 2025.
Nová vlna mobilizace situaci nezlepší
V současné době k tomuto stavu přispívá i hrozba nové mobilizace. Lidé si uvědomují, že pokud je nemají čekat těžkosti nebo smrt na bojišti, budou muset emigrovat. Některé průzkumy přirovnávají tuto náladu mezi Rusy k roku 2020 a prvním vlnám covidu. Prvotní šok ze začátku války postupně přerostl u řady lidí v dlouhodobé stavy chronického vyčerpání, úzkosti a deprese.
Na venkově se pije, ve městech berou prášky
Rusko je nechvalně známé svými statistikami ohledně alkoholismu. Podle žebříčku se 35 % Rusů alespoň jednou nárazově opije, 9,3 % je na alkoholu trvale závislých. Muži spotřebují 19,1 litru čistého alkoholu na hlavu, ženy mají spotřebu průměrně 4,6 litru. Ročně zemře přímo na následky alkoholu (nejčastěji otravy) asi 100 000 Rusů. Alkohol se výraznou měrou podílí na úmrtnosti v Rusku a více se pije v chudších a odlehlejších venkovských oblastech země. Výrazně méně se v posledních letech pije v bohatších oblastech, větších městech a mezi ekonomicky lépe zajištěným obyvateli. Alkohol tu ale vystřídaly léky na úzkost a deprese.