Ztratit zaměstnání je nepříjemná životní situace. Ještě větší problém však může nastat ve chvíli, kdy člověk po zařazení do evidence Úřadu práce ČR poruší některou ze svých povinností. Za určitých okolností může přijít nejen o podporu v nezaměstnanosti, ale také o možnost být znovu evidován po určitou dobu. Pravidla se od ledna 2026 změnila a vyplatí se vědět, na co si dát pozor.
Představme si například paní Janu, osmatřicetiletou zaměstnankyni, která přišla o práci. Pokud požádá o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení pracovního poměru, může být do evidence Úřadu práce ČR zařazena už ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Třídenní lhůta však neznamená, že po jejím uplynutí automaticky přijde o možnost evidence nebo zdravotní pojištění. Při pozdějším podání bude do evidence zařazena ode dne podání žádosti.
Dvacet čtyři tisíc měsíčně – nebo méně
Od ledna 2026 platí nová pravidla pro výpočet podpory v nezaměstnanosti. U uchazečů do 52 let činí podpora v prvních dvou měsících 80 procent průměrného čistého měsíčního výdělku, v dalších dvou měsících 50 procent a po zbývající část podpůrčí doby 40 procent. U lidí starších 52 let se vyšší sazba 80 procent uplatňuje po dobu prvních tří měsíců a následně se podpora snižuje na 50 a poté 40 procent.
Délka podpůrčí doby se odvíjí od věku. Lidé do 52 let mohou podporu pobírat nejvýše pět měsíců, osoby ve věku od 52 do 57 let osm měsíců a lidé starší 57 let až jedenáct měsíců. Maximální podpora v nezaměstnanosti v roce 2026 činí 38 537 korun měsíčně.
Související článek
Pokud tedy například paní Jana splňuje podmínky pro přiznání podpory a její průměrný čistý výdělek činil 30 tisíc korun, v prvních dvou měsících by její podpora při splnění všech podmínek vycházela na 24 tisíc korun měsíčně. V dalších měsících by se postupně snížila.
Novela zároveň zrušila dřívější snížení podpory pro lidi, kteří odešli ze zaměstnání sami nebo se zaměstnavatelem uzavřeli dohodu. Od roku 2026 se tedy výše podpory už nesnižuje jen proto, že člověk odešel z práce dobrovolně.
Odmítnutí vhodného zaměstnání může znamenat vyřazení
Evidence na úřadu práce však není pouze způsob, jak získat podporu a nechat za sebe státem hradit zdravotní pojištění. Uchazeč musí s Úřadem práce ČR spolupracovat a plnit stanovené povinnosti.
Jednou z nejzávažnějších situací je odmítnutí nastoupit do vhodného zaměstnání bez vážného důvodu. V takovém případě může Úřad práce ČR uchazeče z evidence rozhodnutím vyřadit. Podle aktuálních pravidel se po takovém vyřazení může člověk znovu zaevidovat nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne vyřazení. Nejde tedy o půl roku, jak se někdy uvádí.
Šestiměsíční lhůta se vztahuje na jinou situaci, například pokud člověk bez vážného důvodu sám ukončí vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval Úřad práce ČR, nebo je takové zaměstnání ukončeno zaměstnavatelem z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovních povinností. V těchto případech může být znovu zařazen do evidence až po šesti měsících.
Co je vlastně vhodné zaměstnání?
Úřad práce nemůže uchazeči nabídnout libovolnou práci a označit ji za vhodnou. Zákon stanovuje několik podmínek.
Vhodné zaměstnání musí mimo jiné zakládat povinnost odvádět důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pracovní doba musí činit nejméně 80 procent stanovené týdenní pracovní doby a zaměstnání musí být sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než tři měsíce.
Současně musí odpovídat zdravotní způsobilosti uchazeče a pokud možno také jeho kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti. U lidí vedených v evidenci déle než jeden rok zákon připouští některé mírnější podmínky.
Samotný fakt, že se člověku nabídnutá práce nelíbí nebo že je méně atraktivní než jeho předchozí zaměstnání, proto automaticky neznamená, že ji může bez následků odmítnout. Rozhodující je, zda jde skutečně o vhodné zaměstnání a zda pro odmítnutí existuje vážný důvod.
Přivýdělek během evidence: 11 200 korun, ale ne na DPP
Dalším častým zdrojem problémů jsou brigády a přivýdělky.
V roce 2026 si člověk vedený v evidenci Úřadu práce ČR může přivydělat v rámci takzvaného nekolidujícího zaměstnání. Jde o pracovní nebo služební poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, pokud měsíční hrubý výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Ta v roce 2026 činí 22 400 korun, takže limit je 11 200 korun hrubého měsíčně.
Dohodu o provedení práce (DPP) však při vedení v evidenci uchazečů uzavřít nelze. Úřad práce tuto možnost výslovně vylučuje.
Je důležité také vědět, že pokud člověk během evidence vykonává nekolidující zaměstnání, nemůže současně pobírat podporu v nezaměstnanosti. Úřad práce její výplatu po dobu výkonu této činnosti pozastaví a po jejím skončení ji opět obnoví. Doba nekolidujícího zaměstnání se přitom nezapočítává do podpůrčí doby.
Na úřad práce je potřeba hlásit změny
Uchazeč má vůči Úřadu práce ČR také oznamovací povinnosti. Změny skutečností rozhodných pro evidenci je obecně nutné oznámit nejpozději do osmi kalendářních dnů. U některých skutečností platí kratší lhůty.
Pokud uchazeč bez vážného důvodu například neoznámí výkon nekolidujícího zaměstnání, nedostaví se ve stanoveném termínu nebo jinak maří součinnost s úřadem, může být z evidence vyřazen. Stejný následek může mít také výkon nelegální práce.
Úřad práce má navíc možnost získávat některé údaje potřebné pro rozhodování o podpoře z informačních systémů České správy sociálního zabezpečení, například informace o zaměstnání, době pojištění, výši výdělku nebo způsobu skončení pracovního poměru. Spoléhat se proto na to, že úřad o přivýdělku nebo jiné rozhodné skutečnosti nebude vědět, rozhodně není rozumné.
Zdravotní pojištění: evidence na ÚP má význam
Jedním z důležitých důvodů, proč lidé o evidenci na úřadu práce žádají, je také zdravotní pojištění. Po dobu evidence za člověka zdravotní pojištění hradí stát. Pokud však člověk v evidenci není a zároveň nemá zaměstnání, podnikání ani jiný důvod, proč za něj pojistné hradí stát, může spadnout do kategorie osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP).
V roce 2026 činí pojistné OBZP 3 024 korun měsíčně.
To však neznamená, že člověk musí na úřad práce přijít okamžitě do tří dnů, jinak začne zdravotní pojištění automaticky platit sám. Třídenní lhůta je důležitá především pro zpětné zařazení do evidence a pro návaznost podpory. Úřad práce výslovně uvádí, že pokud se člověk stihne zaevidovat do tří pracovních dnů, evidence může navazovat už od dne následujícího po skončení zaměstnání.
Co si z toho odnést?
Nová pravidla pro rok 2026 přinesla uchazečům o zaměstnání vyšší podporu v prvních měsících nezaměstnanosti a zároveň odstranila dřívější krácení podpory při dobrovolném odchodu ze zaměstnání. Vyšší podpora však znamená také nutnost dodržovat pravidla evidence.
Největší pozornost je potřeba věnovat především povinnostem vůči Úřadu práce ČR, oznamování změn a pravidlům pro přivýdělek. Zvlášť důležité je rozlišovat mezi jednotlivými důvody vyřazení z evidence. Odmítnutí vhodného zaměstnání bez vážného důvodu může vést k vyřazení na tři měsíce, zatímco některé jiné situace mohou znamenat šestiměsíční zákaz opětovného zařazení.
Kdo pravidla zná a dodržuje je, nemusí se při ztrátě zaměstnání obávat zbytečných sankcí. Úřad práce totiž není jen místem, kde člověk žádá o podporu. Jeho hlavním účelem je pomoci nezaměstnaným najít nové zaměstnání a případně získat potřebnou kvalifikaci či rekvalifikaci.