Zástupci poskytovatelů zdravotních služeb mají často různorodé názory. V letošním roce se ale během dohodovacího řízení pro rok 2027 shodli na rekordním počtu probíraných témat, konkrétně ve 12 případech z 15. Jde o jeden z nejúspěšnějších výsledků v historii.
Mezi zástupce poskytovatelů zdravotních služeb řadíme především profesní organizace zastupující nemocnice, ambulantní specialisty, praktické lékaře, lékárníky, stomatology, lázně a další zdravotnická zařízení. V dohodovacím řízení jednají se zdravotními pojišťovnami o tom, jak budou v následujícím roce nastaveny úhrady za péči.
Jejich dohoda je důležitá proto, že ovlivňuje financování celého zdravotního systému, dostupnost péče pro pacienty i ekonomickou stabilitu jednotlivých poskytovatelů.
Shoda v mnoha segmentech
To, že se zástupci shodli na tolika bodech, považují odborníci za vynikající zprávu. Znamená to totiž, že je české zdravotnictví schopné hledat společná řešení i v náročných ekonomických podmínkách. K dohodě nedošlo v segmentech akutní lůžkové péče, následné lůžkové péče a ambulantních specialistů.
Ačkoli není shoda úplně stoprocentní, jde o výsledek, který málokdo předpokládal. V minulých letech totiž došlo ke shodám jen v minimálním počtu oblastí:
- rok 2024 – 4 dohody ze 14
- rok 2025 – 3 dohody ze 14
- rok 2026 – 3 dohody z 15
Letošní výsledky jsou tak skutečně vynikající.
„Dosažený výsledek považuji za velmi dobrou zprávu pro české zdravotnictví. Shoda ve většině segmentů potvrzuje, že poskytovatelé zdravotních služeb i zdravotní pojišťovny dokážou i v době rostoucích nároků na systém nacházet společná a odpovědná řešení,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Doplnil, že rekordní počet uzavřených dohod zároveň vytváří pevný základ pro přípravu úhrad na příští rok. Navíc se letošní jednání vyznačovalo velkým množstvím jednání a zapojení všech stran bylo velmi intenzivní, což také značí zájem a snahu spolupracovat.
Navýšení platby za státní pojištěnce nebylo schváleno
Poskytovatelé zdravotních služeb původně spojovali některé své dohody s požadavkem, aby stát zvýšil částku, kterou posílá zdravotním pojišťovnám za takzvané státní pojištěnce. Jde například o děti, seniory, důchodce, studenty nebo nezaměstnané, za které zdravotní pojištění neplatí oni sami, ale stát.
Tato platba je jedním z příjmů systému veřejného zdravotního pojištění a ovlivňuje, kolik peněz mají zdravotní pojišťovny k úhradě péče. Požadavek na navýšení o 25 miliard korun by znamenal výrazné posílení příjmů zdravotních pojišťoven, které by mohly následně použít více prostředků na úhradu péče poskytované nemocnicemi, ambulancemi a dalšími zdravotnickými zařízeními.
Zástupci poskytovatelů dlouhodobě upozorňují, že rostoucí náklady na mzdy, energie, léky nebo moderní technologie vytvářejí tlak na financování zdravotnictví. Podle nich by vyšší platba za státní pojištěnce pomohla stabilizovat rozpočet systému.
Nakonec ale tato podmínka z dohodovacího řízení vypadla. Dohody mezi pojišťovnami a většinou poskytovatelů byly uzavřeny i bez garance, že stát o 25 miliard korun platbu zvýší. Neznamená to automaticky, že zdravotnictví o tuto částku přijde, ale že se toto navýšení nestalo součástí podmínek dohod pro rok 2027 a bude se řešit samostatně v rámci státního rozpočtu a rozhodování vlády.