Pokračující vlna extrémního horka přináší zvýšenou zátěž pro zdravotnická zařízení po celé republice. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s fakultními nemocnicemi sleduje situaci a varuje před podceňováním zdravotních rizik spojených s vysokými teplotami.
Urgentní příjmy hlásí výrazný nárůst pacientů
Data z přímo řízených nemocnic ukazují značné zvýšení počtu ošetřených osob s obtížemi způsobenými vedrem. Fakultní nemocnice Ostrava eviduje přibližně dvacetiprocentní nárůst, podobná čísla přicházejí také z Fakultní nemocnice Bulovka a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde vzrostl počet pacientů o 20 až 30 procent.
Fakultní nemocnice Motol a Homolka zaznamenává zvýšení mezi 10 až 15 procenty, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pak hlásí nárůst o 15 až 25 procent. Některá zařízení však zatím výraznější změny neevidují – mezi nimi Fakultní nemocnice Brno, Dětská klinika Fakultní nemocnice Olomouc či pražský Institut klinické a experimentální medicíny.
Mezi nejčastější diagnózy patří dehydratace, kolapsové stavy, úpal, úžeh nebo zhoršení stávajících chronických onemocnění. Zdravotníci upozorňují také na vyšší počet úrazů, které souvisejí s letními aktivitami.
Ministr vyzývá k odpovědnému chování
Extrémní teploty představují zvýšené zdravotní riziko zejména pro seniory, chronicky nemocné, malé děti nebo těhotné ženy. Prosím veřejnost, aby doporučení odborníků nepodceňovala,
uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Zároveň ocenil práci zdravotníků, kteří i v náročných podmínkách zajišťují kvalitní péči.
Ministerstvo klade důraz na dostatečný pitný režim, omezení pobytu na přímém slunci, přiměřenou fyzickou aktivitu a ohleduplnost vůči nejzranitelnějším skupinám. Právě prevence může podle odborníků předejít řadě vážných zdravotních komplikací.
Nemocnice zavádějí opatření pro ochranu pacientů
Zdravotnická zařízení reagují na vysoké teploty standardními i mimořádnými kroky. Mezi běžná opatření patří důsledný dohled nad pitným režimem hospitalizovaných, distribuce nápojů zaměstnancům, využívání klimatizovaných prostor nebo mobilních klimatizačních jednotek.
Fakultní nemocnice Brno podle potřeby rozmísťuje mobilní klimatizace a zajišťuje balenou minerální vodu na pracoviště. Fakultní nemocnice Olomouc se soustředí především na seniory, imobilní a chronicky nemocné pacienty. Ústav pro péči o matku a dítě pokračuje v intenzivní edukaci těhotných žen a žen po porodu.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně upozorňuje, že vysoké teploty nejen zhoršují zdravotní stav chronicky nemocných, ale přispívají také k vyššímu počtu úrazů a dopravních nehod v souvislosti s letními aktivitami.
Fakultní nemocnice Plzeň pravidelně sleduje teplotu prostředí na lůžkových odděleních, posiluje pitný režim zejména u seniorů, využívá stínicí techniku, klimatizační jednotky a ventilátory. Pacientům doplňuje jídelníček o větší množství ovoce a zeleniny. Nemocnice potvrzuje dostatečné personální i lůžkové kapacity pro zvládání zvýšené zátěže.
Rizikové skupiny vyžadují zvláštní pozornost
Zkušenosti zdravotníků potvrzují, že mezi nejvíce ohrožené skupiny patří senioři, lidé s kardiovaskulárními, respiračními nebo neurologickými onemocněními, diabetici, onkologičtí pacienti, těhotné ženy i malé děti.
Významné riziko představuje také kombinace vysokých teplot a alkoholu. „Během horkých dnů pozorujeme nárůst pacientů s dehydratací, kolapsovými stavy i zhoršením chronických onemocnění. Velké riziko představuje také kombinace vysokých teplot a alkoholu. Řadě těchto případů lze přitom předejít dodržováním základních preventivních opatření“, upozornil primář Společného příjmu interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Krupička.
Vedra ovlivňují i účinnost léčby
Odborníci varují, že vysoké teploty mohou negativně ovlivnit účinnost některých léčiv při nesprávném uchovávání. U pacientů se závažnými chronickými onemocněními mohou zhoršovat průběh léčby.
Onkologická léčba se ani v období extrémních veder nepřerušuje. Vysoké teploty však mohou přispívat k dehydrataci organismu, a tím zesílit některé nežádoucí účinky léčby.
Ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda doporučuje pacientům důsledně dodržovat pitný režim – pokud jim v tom nebrání jiné zdravotní obtíže, měli by v horkých dnech přijmout alespoň 2,5 až 3 litry tekutin denně. Dále radí více odpočívat, nepřetěžovat se, chránit pokožku před sluncem a vyhýbat se lehce zkazitelným potravinám.
Těhotné ženy potřebují zvýšenou péči
Zvláštní pozornost vyžadují v období vysokých teplot těhotné ženy a ženy po porodu. „Těhotenství je obdobím významných fyziologických změn, které zvyšují citlivost organismu na vysoké teploty. Těhotné ženy jsou proto více ohroženy přehřátím, úpalem i dehydratací“, vysvětlil ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě Ladislav Krofta.
Odborníci doporučují pravidelný pitný režim během celého dne, pobyt ve stínu a omezení fyzické zátěže v nejteplejších hodinách. Stejná doporučení platí také pro ženy po porodu, které kojí.
Prevence je nejúčinnější ochrana
Ministerstvo zdravotnictví zdůrazňuje, že prevence představuje nejúčinnější ochranu před zdravotními komplikacemi způsobenými vedrem. Základem je dostatečný příjem tekutin, omezení pobytu na přímém slunci zejména mezi 11. a 16. hodinou, nošení pokrývky hlavy a lehkého prodyšného oblečení.
Důležité je také omezení fyzické námahy i konzumace alkoholu. Vhodný je pravidelný kontakt se seniory nebo dalšími blízkými osobami, které mohou být vysokými teplotami ohroženy.
- Pijte dostatečné množství tekutin (2,5-3 litry denně)
- Vyhýbejte se pobytu venku mezi 11. a 16. hodinou
- Noste pokrývku hlavy a lehké prodyšné oblečení
- Omezte fyzickou námahu a konzumaci alkoholu
- Kontaktujte ohrožené blízké
- Chraňte pokožku před sluncem
- Uchovávejte léky správně podle návodu
- Věnujte zvýšenou pozornost seniorům a dětem