V posledních dvaceti letech se největším skokanem ve zbrojním průmyslu stala Čína. Mluví se dokonce o tom, že tento faktor mění rozložení světových vojenských sil.
Ještě před dvaceti lety byla Čína silně závislá na dovozu a byla spojována s nízkonákladovou výrobou nevalné kvality. Peking však investoval nemalé peníze do výzkumu a vývoje a podporoval inovace jak v civilním, tak zbrojním průmyslu. Novinky v kosmonautice i letectví tak pronikaly do zbrojní oblasti a naopak. Dnes vyrábí pokročilé stíhačky, přesné střely, námořní lodě, bezpilotní systémy a nové druhy zbraní jako jsou hypersonické zbraně nebo tzv. EMW systémy. To jsou prostředky pro rušení radarů, obranu proti dronům, čipy, mikrovlnné systémy a podobně. Tyto systémy nacházejí využití i ve vedení kybernetické války. Čína patří k zemím, které se snaží posílit svou roli v informační světové válce.
Nejenže země začala významně konkurovat světovému trhu, ale je na dobré cestě mu v budoucnu dominovat. V Asii a v jižní části světa se Čína stává zbraňovou velmocí.
Technologie dvojího užití
Čína má dokonce iniciativu Made in China 2025, která vyloženě podporuje, aby civilní inovace v oblasti umělé inteligence, robotiky a letectví, mohly být použity i při vývoji vojenské techniky a aplikací. Právě podobný přístup stojí za ohromným rozmachem zbrojního průmyslu a schopností nabízet na trhu vše od ručních palných zbraní až po pokročilé bezpilotní letouny či balistické střely. Spolupráce mezi civilními technologickými firmami a obrannými podniky urychlila vývoj letadel typu stealth, přesných raket dlouhého doletu a sofistikovaných sledovacích platforem.
Technologie pokroku posiluje konkurenceschopnost
Stejně jako v ostatních odvětvích si i tady Čína velmi dobře uvědomuje, že je dobré být před zbytkem světa o krok napřed. Čína má navíc jeden z největších rozpočtů na zbrojení, je druhá hned za USA. Na rok 2026 má rozpočet 336 miliard dolarů, přičemž se odhaduje, že reálné výdaje jsou ještě vyšší. Čína, druhý největší vojenský investor na světě, zvýšila své vojenské výdaje o 7,4 procenta na 336 miliard dolarů.
V této částce jsou zahrnuty náklady na provoz stávajících vojenských základen, výrobu a vývoj nových technologií. Právě tady je Čína velmi napřed. Web thinkchina.sg uvádí, že:
Podle databáze transferů zbraní SIPRI (2025) se Čína v letech 2020 až 2024 umístila na čtvrtém místě mezi světovými vývozci zbraní, přičemž představovala 5,8 % světového trhu a dodávala hlavní systémy do více než 40 zemí.
Mezi hlavní odběratele čínských zbraní patří Pákistán, Bangladéš a Thajsko. Tyto země tvoří až polovinu veškerého čínského vývozu zbraní. Země prodávala také do Íráku, který používá jejich drony a další sledovací zařízení. Čínské drony a systémy protivzdušné obrany si zakoupilo také Srbsko jako jediná ze zemí sousedících s NATO. Což není malý signál a ukazuje, že Čína míří i na citlivé geopolitické trhy.
V současné době velmi ochladly vztahy mezi Ukrajinou, Ruskem a Čínou. Ačkoliv to Peking popírá, Západ stále čínské firmy obviňuje, že dodávkami komponentů do Ruska, či přímo zbraní, podporuje válku s Ukrajinou. Podílet se měla také výcvikem ruských vojáků.
Kauza Sič zatím vymizela do prázdna
Ukrajina naopak s Čínou v minulosti obchodovala a prodávala sovětské know-how a technologie. Známá je kauza Sič, kdy čínská firma měla zájem o ukrajinské vrtulníkové a letecké technologie, v nichž její vlastní vývoj zaostával. Čína chtěla firmu koupit. Do situace ale zasáhly Spojené státy s obavou o bezpečnost a prezident Zelenskyj celý obchod zrušil a uvalil sankce na čínské investory. Motor Sič je velkou ukrajinskou firmou, vyráběla například motory pro legendární obří Antonovy či vrtulníky Mil. Čína poté Ukrajinu žalovala o 3,5 miliardy dolarů u arbitrážního soudu, ale s invazí Ruska na Ukrajinu se spor dostal do pozadí zájmu obou zemí. Motor Sič Ukrajina v podstatě znárodnila, aby již nemusela hledat investory pro tak citlivou bezpečnostní a strategickou oblast.
Mezitím se Čína potichu stala druhým největším investorem do zbrojního průmyslu a čtvrtým největším světovým vývozcem zbraní.