El Niňo se v letošním roce vrací s obrovskou silou. Jeho vliv pocítí lidé po celém světě a je na místě se mít na pozoru. Tento klimatický jev dokáže zabít stejně lidí jako morová epidemie. Hrozí nám to znovu?
Klimatický jev doplňuje ničivá sestra La Niňa
El Niňo znamená v překladu chlapeček nebo jezulátko a zní jako nevinnost sama. Ke svému jménu přišel tento klimatický jev díky tomu, že se často začíná projevovat v době Vánoc. Tam ale veškerá bezelstnost končí a začíná peklo, které může likvidovat životy. Navíc má neméně ničivou sestru La Niňu, která působí opačně nebo chcete-li chladně, ale stejně extrémně.
Když se otočí oceánské proudy
V Tichém oceánu za běžného stavu vítr žene vodu od jihoamerického kontinentu směrem k Austrálii, Asii a Tichomoří. Jednou za několik let (uvádí se 2 až 7) se tohle proudění změní a nastává El Niňo, který může trvat i celý rok, výjimečně i déle.
Teplá voda přestává proudit směrem k Asii a naopak se vrací zpět k jihoamerickým břehům. Studené proudy se zastaví a celé západní pobřeží amerického kontinentu a část východního pobřeží v oblasti mexického zálivu je najednou omýváno teplou vodou. Teplejším vzduchem vznikají těžká bouřková mračna, která dosahují výšky téměř 20 km a přinášejí do těchto oblastí extrémní množství vody v podobě srážek a následných povodní. Druhá strana Pacifiku je oproti tomu vystavena náporům sucha a požárům.
Katastrofa v roce 1877. Hladomor tehdy zhoršila kolonizace
Ve spojení s El Niňo se v letošním roce často mluví o roku 1877. Klimatický výkyv tehdy působil dlouhodobě a obrovská sucha trvající více jak 2 roky vedla k neúrodě a následnému hladomoru. Šlo o jednu z nejničivějších katastrof, která stála život 50 milionů lidí. Tropické a subtropické oblasti Indie, Číny, ale i Brazílie a dalších míst, byly sužovány suchem. Neúroda a nedostatek vody vedly ke klimatické krizi, kterou místní nebyli v té době schopni zvládnou i pro další faktory.
Tehdy se čile kolonizovalo a domorodí obyvatelé museli měnit své tehdejší hospodářské zvyklosti, učili se žít v pro ně novém světě, a tahle přírodní katastrofa pro ně byla naprosto zásadní ranou. Kdybychom situaci přenesli do dnešního světa, přišlo by o život 5krát více lidí. Jsme ale také daleko lépe připraveni nejen v oblasti meteorologických předpovědí, ale i v oblastech infrastruktury, dopravy a mezinárodní spolupráce. Přesto pro rozvojové země rovníkových oblastí může být i dnes El Niňo skutečnou pohromou, kterou podporuje i dnešní největší světový problém, globální oteplování.
Voda teplejší o tři stupně. Letošní El Niňo hrozí extrémním suchem i v Evropě
Zdánlivá drobnost, jakou se může zdát rozdíl 0,5°C nad běžný průměr, může způsobit velké škody, El Niňo přitom teplotu vody zvyšuje daleko víc, letos se čekají i 3°C nad průměr. Není proto divu, že se vědci shodují na tom, že letošní El Niňo může být velmi extrémní a jeho vliv pocítí svět nejen okolo rovníku, ale i mnohem dál, třeba ve střední Evropě. Letošní prognózy totiž zatím počítají se suchem, které by mělo být mnohem horší než v předchozích letech a nelze vyloučit, že se situace bude opakovat i v příštích letech a následky by se tím stále zhoršovaly.
Katastrofa z druhé poloviny 19. století se podle odborníků už nezopakuje, klimatické změny jsou předpovídány předem, přesto bychom nad klimatickými změnami neměli zavírat oči. I člověk sám je pro přírodu ničivou silou, a ve spojení s El Niňem by mohly následky pro svět být vskutku likvidační. Proto je třeba se snažit být připraveni a budoucí škody minimalizovat.