Washington: Zatímco americké nálety na Írán trvají již jedenáct nocí v kuse a lidské i ekonomické náklady konfliktu neustále rostou, uzavřela Trumpova administrativa souběžně strategickou dohodu se Saúdskou Arábií, která této monarchii v Perském zálivu otevírá cestu k civilnímu jadernému programu a dokonce i k obohacování uranu, jak ve středu odhalila řada amerických médií.
Dohoda s vojenským podtextem
Podle informací deníku The New York Times má Bílý dům v plánu podepsat a zveřejnit dohodu s Rijádem v průběhu dnešní středy. Dohoda vychází z vůle Washingtonu upevnit své spojenectví se Saúdskou Arábií uprostřed eskalace válečného konfliktu proti Islámské republice Írán, s níž USA před dvěma týdny obnovily nepřátelské akce, čímž porušily příměří dohodnuté 18. června, které mělo usnadnit jednání o íránském jaderném programu.
Saúdská Arábie je jedinou zemí v Perském zálivu, která od obnovení bojů není terčem íránských útoků, což podtrhuje její postavení jako hlavního regionálního spojence prezidenta Trumpa. Naopak království čelí útokům z jiné fronty: z války v Jemenu, kde od roku 2015 vede vojenskou koalici na podporu mezinárodně uznávané vlády proti houthijským povstalcům.
Minulý týden Hútíové vystřelili rakety na saúdské území jako odvetu za předchozí útok na mezinárodní letiště v Saná, hlavním městě Jemenu, jehož cílem bylo zabránit přistání íránského letadla. Letadlo přepravovalo houthijskou delegaci, která se vracela z Teheránu, kde se zúčastnila pohřbu ajatolláha Alího Chameneího.
Napětí se ještě více vyostřilo v důsledku námořní blokády, kterou Hútíové v posledních dnech vyhlásili proti Saúdské Arábii. Tato blokáda se přidává k té, kterou Írán udržuje v Hormuzském průlivu, úzkém průlivu spojujícím Perský záliv s Indickým oceánem, jímž prochází podstatná část světového obchodu s ropou.
Cílem dohody je posílit spojenectví mezi Washingtonem a Rijádem uprostřed eskalace válečného konfliktu s Íránem, proti němuž USA před dvěma týdny obnovily nepřátelské akce.
V této souvislosti Washington rovněž nedávno schválil prodej vysoce přesných raket Saúdské Arábii v hodnotě přibližně 2 miliardy dolarů (50 miliard Kč), čímž posílil vojenskou kapacitu svého partnera v regionu.
18 mrtvých amerických vojáků
Pentagon v úterý potvrdil smrt 28letého seržanta Angela S. Rampersada, který byl pohřešován po íránském útoku ze 17. července na leteckou základnu Muwaffaq Salti v Jordánsku. S jeho smrtí se počet amerických vojáků, kteří přišli o život při této konkrétní ofenzivě, zvýšil na tři a celkový počet amerických vojenských obětí od vypuknutí konfliktu 28. února dosáhl 18.
„Seržant Angel S. Rampersad je považován za padlého v boji dne 17. července 2026 během nepřátelského útoku na leteckou základnu Muwaffaq Salti v Jordánsku,“ uvedlo ministerstvo obrany ve svém prohlášení, kde upřesnilo, že jeho status byl aktualizován na „nezvěstný, pravděpodobně mrtvý“.
Jedenáct po sobě jdoucích nocí bombardování a náklady ve výši 37,5 miliardy dolarů (937,5 miliarady Kč)
Útoky proti Íránu neustávají. Podle Centrálního velitelství USA, známého jako Centcom, se poslední kolo nočních operací zaměřilo na vojenská operační centra, zařízení pro bezpilotní letouny a letadla, námořní kapacity a body íránské vojenské logistiky. Jedná se již o jedenáctou noc v řadě, kdy probíhá americká letecká ofenzíva.
Zároveň americké síly v tiskovém prohlášení ujistily, že Ormuzský průliv zůstává „otevřený“ pro plavbu obchodních lodí, a to navzdory tomu, že Írán za poslední tři měsíce napadl více než 30 plavidel. Od začátku května byl podle údajů americké armády umožněn průjezd přibližně 900 obchodních lodí a přeprava zhruba 450 milionů barelů ropy, což je standardní měrná jednotka na ropném trhu odpovídající přibližně 159 litrům.
Pentagon odhaduje celkové náklady války proti Íránu na 37,5 miliardy dolarů (937,5 miliardy Kč) a žádá Senát o dalších téměř 70 miliard dolarů (1,75 bilionu Kč) na pokračování operací.
Náklady na tento konflikt byly tento týden předmětem debaty v Senátu, kde vystoupil ministr obrany Pete Hegseth, aby požádal o dalších téměř 70 miliard dolarů (1,75 bilionu Kč) určených na financování operací a doplnění zásob zbraní. Během slyšení Hegseth stanovil celkové náklady války na 37,5 miliardy dolarů (937,5 miliardy Kč), odmítl však prozradit podrobnosti o dalších vojenských krocích USA na Blízkém východě, a to i přes naléhavé dotazy zákonodárců z obou stran.
Trump vyhrožuje útokem na horu Pico
Sám prezident Trump v úterý vyhrotil válečnou rétoriku, když varoval, že americké síly by mohly v blízké budoucnosti zaútočit na takzvanou horu Pico, podzemní komplex, který úřady ve Washingtonu spojují s íránským jaderným programem. Zařízení je vybudováno uvnitř horského masivu, což značně komplikuje jeho zničení konvenčními zbraněmi a vyvolalo intenzivní debatu o tom, zda USA disponují potřebnými schopnostmi k zásahu proti hluboko pod zemí ukrytým strukturám.
Konflikt mezi oběma velmocemi trvá již dva týdny vzájemných útoků v regionu, a to po porušení příměří z 18. června, které mělo otevřít cestu k diplomatickému řešení íránského jaderného programu. V současné době se tato cesta k vyjednávání jeví vzdálenější než kdy jindy.