Za pouhých 210 eur budou moci ukrajinské ozbrojené síly vybavit své bomby shazované z těžkých dronů schopností autonomní korekce trajektorie. To je cena naváděcí sady Firefly, domácího vývoje, jehož sériová výroba právě dostala zelenou a který slibuje změnu způsobu, jakým Ukrajina útočí na zákopy, palebná stanoviště a úkryty vybudované ruskými jednotkami.
Co sada obsahuje a co ne
Je třeba upřesnit, že těchto 210 eur nepokrývá kompletní munici. Sada se montuje na bomby o hmotnosti od 0,9 do 9 kilogramů, ale výbušné těleso, roznětka, tedy mechanismus, který nálož odpálí, a ostatní součásti se pořizují samostatně. Firefly však obsahuje pohyblivé aerodynamické plochy, inerciální senzory, servopohony, zdroj napájení, mechanismus pro upevnění k bombě a především systém řízení letu, který po vypuštění vypočítává trajektorii a pohybuje křidélky, aby nasměroval munici k cíli.
Jedná se v podstatě o bombu bez motoru, která padá gravitací, ale je schopná měnit svůj kurz ve vzduchu. U konvenčních bomb leží veškerá odpovědnost na operátorovi dronu, který musí nálož vypustit v přesně zvoleném okamžiku s ohledem na výšku, rychlost a větrné podmínky. Firefly přenáší značnou část těchto výpočtů na samotnou munici, čímž kompenzuje chyby způsobené poryvy větru, pohyby zařízení nebo odpálením mimo optimální bod.
Slibovaná přesnost a neznámý způsob navádění
Výrobci uvádějí, že chyba zásahu se pohybuje v rozmezí 0,6 až 2,13 metru. Pokud se tyto údaje potvrdí, přesnost by stačila k zásahu i tak malých cílů, jako je vchod do bunkru, strop krytého zákopu nebo pozorovací stanoviště. Odborníci však upozorňují, že tyto údaje nebyly nezávisle ověřeny a že podrobné výsledky dosud provedených testů nebyly zveřejněny.
Ukrajinské ministerstvo obrany ujišťuje, že Firefly si zachovává svou přesnost i v přítomnosti systémů elektronického boje, tedy technologií, které nepřítel používá k rušení komunikačních a navigačních signálů. Přesný způsob navádění však nebyl odhalen: není známo, zda systém využívá satelitní navigaci, laserové zaměřování, obrazové rozpoznávání nebo kombinaci několika z těchto technologií.
Menší riziko pro drony
Nejvýznamnější operační výhodou systému Firefly je to, že drasticky zkracuje dobu, po kterou musí dron setrvat ve vzduchu nad místem dopadu. Multirotorové bombardéry, které odpalují neřízené bomby, se musí dostat téměř přímo nad cíl, čímž se nebezpečně přibližují k ruské protiletadlové obraně a zůstávají odkryté, zatímco operátor upravuje jejich polohu. S novou sadou lze odpálení provést z výšky až 800 metrů a potenciálně i z bočně posunuté pozice, což dronu umožňuje zahájit ústup, zatímco bomba sama dokončí finální přiblížení, jak uvádí časopis Forbes.
Kompatibilní drony a omezení při útocích na opevnění
Systém již byl otestován s několika hlavními těžkými bombardovacími drony z ukrajinského arzenálu, mezi nimiž jsou modely Vampire, Kazhan a Nemesis – platformy schopné nést nálože o hmotnosti 10 až 40 kilogramů. Ukrajina však dosud nespecifikovala, jaké typy výbušného nákladu budou s Firefly integrovány, což je klíčová informace: fragmentační bomba může být smrtící proti vojákům rozmístěným v otevřených zákopech, ale zneškodnění krytého úkrytu vyžaduje přímý zásah, dostatečné množství výbušniny a roznětku navrženou tak, aby explodovala až po proniknutí do konstrukce. Vojenští analytici varují, že bez speciální penetrační hlavice nelze předpokládat, že by tato souprava byla schopna prorazit silná opevnění z železobetonu.
Výrobní kapacita a náklady
Vývojáři systému Firefly odhadují, že výrobní kapacita by mohla dosáhnout 10 000 kusů měsíčně, což by znamenalo přibližně 120 000 kusů ročně. Pouze u naváděcích souprav by tento objem představoval výdaje ve výši 28,8 milionu dolarů. K této částce by bylo třeba připočítat náklady na samotné bomby, roznětky, integrační procesy, dopravní logistiku a kontroly kvality nezbytné před nasazením na frontě.