Spojené státy zpřísňují sankce proti Íránu, zatímco mírová jednání se zasekla. Íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Garíbábádí v nedělním rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že blokáda ani hospodářský tlak jeho zemi ke kapitulaci nepřimějí.
Íránská ekonomika pod tlakem
Po téměř devíti měsících války a postupného zpřísňování sankcí dosáhla meziroční inflace v Íránu 89 procent. Hrubý domácí produkt byl v období od 21. března do 20. června o 10,1 procenta nižší než ve stejném období předchozího roku. Íránská měna od vypuknutí konfliktu 28. února ztratila vůči dolaru 66 procent své hodnoty.
Íránský prezident Masúd Pezeškján v říjnu připustil, že řada obyvatel má potíže sehnat i základní potraviny, například chléb.
Teherán reaguje na Rubiova slova
Írán není Kuba, kterou lze podrobit blokádě, ani Venezuela, kterou lze donutit ke kapitulaci,
prohlásil Garíbábádí. Odkázal přitom na americký tlak na Havanu a na lednovou operaci, při níž Spojené státy zadržely bývalého venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Podle Garíbábádího Washington těmito kroky svých cílů nedosáhl.
Náměstek reagoval na úterní vyjádření amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který hájil účinnost sankcí a poznamenal, že Íránci „nakonec musí jíst“. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghaí označil Rubiova slova za „otevřenou a nestydatou hrozbu, že Íránce nechají vyhladovět“.
Washington rozšiřuje sankce
Spojené státy vedle námořní blokády zahájily operaci Ekonomický vyvrhel, která zahrnuje sankce proti íránským leteckým společnostem. Později přidaly operaci Puerta de Hierro, jejímž cílem je přerušit přepravu zboží podléhajícího sankcím po zemi i přes Kaspické moře. Obě operace mají zvýšit tlak na vládu v Teheránu.
