Požadavky Vladimira Putina se stupňují. Kromě Donbasu začal vyžadovat i další ukrajinské území výměnou za zastavení války. Využívá tak Trumpovu touhu co nejdříve konflikt vyřešit.
Donald Trump se v posledních hodinách vyjadřuje pozitivně o dohodě, která by měla nastolit mír, ale také změnit celou Evropu. Dle jeho slov k lepšímu. Zatímco Evropa je k jeho návrhu skeptická, případně jej považuje za nebezpečný, Vladimir Putin příležitosti využil. Kreml požaduje, aby Kyjev postoupil neokupovanou část Donbasu Rusku jako podmínku pro příměří.
Rusko požaduje zaručené územní ústupky
Podle webu Financial Times ruský prezident očekává další územní ústupky v rámci konečné dohody, která zahrnuje i bezpečnostní záruky s NATO. Jednání se budou konat příští týden v Abu Dhabí, ve dnech 10. až 11. listopadu.
NATO nepředstavovalo pro Rusko žádnou hrozbu v roce 2021 a nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu ani v současné době,
dodala šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová s tím, že Evropa odmítá myšlenku zahrnutí celé Evropy do mírových dohod mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ústupky by měly být na agresorovi, ne na oběti, prohlásila Kallasová.
Je však třeba, aby se Evropská unie účastnila těchto rozhovorů.
Sporné body příměří
Mezi další sporné body případného příměří patří bezpečnostní záruky. Obě strany se musí dohodnout na tom, jaké důvěryhodné záruky ohledně ochrany Ukrajina dostane a kdo bude ochranu zajišťovat. Mírových misí by se měly účastnit země NATO. Dohodnout se musí také na tom, jak budou řešena případná porušení z ruské strany a kdo a jak bude financovat obnovu Ukrajiny. Nepůjde o malé částky. Skupina Světové banky, Evropská komise, Organizace spojených národů a ukrajinská vláda odhadují potřeby obnovy na téměř 588 miliard dolarů v příštím desetiletí, uvádí web rferl.org.
Evropští lídři navíc nevěří, že Rusko je připraveno k ústupkům.
Pokud územní ústupky nebudou, Rusko bude dál útočit
Je téměř jisté, že když Rusko nedosáhne svých územních požadavků, bude nadále útočit na Kyjev a kritickou infrastrukturu celé země s úmyslem dosáhnout svých cílů vojensky. Putin se těchto částí území nemíní vzdát, už jen proto, že by jakýkoliv ústupek byl jeho vlastním selháním v očích ruských obyvatel nebo celého ruského narativu této války.
Putin ve skutečnosti mír nechce
Také bývalý americký velvyslanec pro Ukrajinu Kurt Volker tvrdí, že mírová jednání nebudou mít úspěch. Putin podle něj nechce uzavřít mír a nechce to ani americký prezident. Oba upřednostňují obchody.
Trump a Amerika nejsou totéž,
uvedl Volker a nabádal Ukrajinu, aby se nevzdávala a útočila nadále na cíle hluboko na ruském území. Varoval také, že Putin doufá, že i čínský prezident zatlačí na Trumpa a donutí Kyjev k územním ústupkům. To vše komplikuje situaci před nadcházejícím třístranným jednáním.