Po více než dvou desetiletích, během nichž byl jaderný křižník „Pjotr Velikij“ symbolem ruské námořní moci, čelí nyní zdrcujícímu verdiktu: technická komise předběžně stanovila, že jeho stav je natolik zchátralý, že oprava není proveditelná. Tuto informaci zveřejnil Vladimir Maltsev, předseda Všeobecného ruského hnutí na podporu námořnictva, ve svém prohlášení, které 30. října zaznamenala státní agentura TASS.
Kolos z dob studené války bez jasného nástupce
Pjotr Velikij je plavidlo projektu 1144 Orlan, které NATO označuje jako třídu Kirov. Křižníky této série se pyšní titulem největších hladinových bojových plavidel, jaká kdy byla postavena. Co do velikosti je předčí pouze letadlové lodě. S délkou 251 metrů a výtlakem téměř 28 000 tun disponuje loď impozantním arzenálem. Patří mezi něj protilodní střely P-700 Granit, určené k útokům na velké námořní formace, a protiletadlové systémy dlouhého dosahu S-300F, schopné zachytit hrozby ve vzdálenosti desítek kilometrů.
Její kýl byl položen v Leningradu v roce 1986 a do služby byla uvedena až v roce 1998, tedy již v postsovětské éře. Jednalo se o čtvrtý a poslední křižník řady Orlan a zároveň jediný, který zůstal v provozu po rozpadu Sovětského svazu. Jak však zdokumentoval server The Barents Observer, loď je od podzimu 2022 zakotvená a nečinná v přístavu Severomorsk.
Admirál Najímov jako nechtěná zátěž
Osud lodi Pjotr Velikij se propojil s nekonečnými průtahy při modernizaci její sesterské lodě Admirál Najímov. Zdroje z obranného průmyslu citované agenturou TASS vysvětlují, že Moskva plánovala zahájit opravy Pjotra Velikijho až po dokončení prací na Admirálu Najímovovi. Cílem bylo zajistit, aby měla flotila vždy k dispozici alespoň jeden z těchto jaderných křižníků.
Plány však komplikovalo také praktické omezení. Loděnice Sevmaš, která jako jediná dokáže provádět opravy těchto plavidel, má kapacitu pouze na jednu loď současně.
Modernizace Najímova, původně plánovaná na dokončení v roce 2018, se nakonec zpozdila přibližně o osm let. Její rozpočet se zdvojnásobil a přesáhl 200 miliard rublů, což odpovídá přibližně 2,2 miliardy eur. V době, kdy se práce blížily ke konci, už byla podle stejného zdroje z vojenského průmyslu životnost Pjotra Velikijho prakticky vyčerpána.
Mezi vyřazením z provozu a nejednoznačným oficiálním postojem
Maltsev bez obalu tvrdí, že křižník nelze obnovit, zároveň však upřesňuje, že konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Ministerstvo obrany ani velení námořnictva dosud nevydaly žádné oficiální prohlášení, přestože závěry komise naznačují, že oprava a modernizace plavidla již nemají ekonomické ani praktické opodstatnění.
Už v roce 2023 agentura TASS informovala o plánech na jeho vyřazení z provozu. Jiný zdroj, který ve stejném roce oslovila agentura RIA Novosti, však záměr loď vyřadit popřel.
Mezitím Admirál Najímov opustil loděnici koncem května 2026, aby podstoupil závěrečné námořní zkoušky. Stalo se tak po téměř třech desetiletích mimo aktivní službu. Ruské námořnictvo počítá s jeho zařazením do Severní flotily ještě před koncem roku. Pokud by se vyřazení Pjotra Velikijho potvrdilo, stal by se Admirál Najímov jediným provozuschopným jaderným křižníkem tohoto typu v Rusku. Jeho další dvě sesterské lodě, Admirál Ušakov a Admirál Lazarev, totiž byly vyřazeny již dříve.
Případ Pjotra Velikijho přitom není v ruském námořnictvu ojedinělý. Podobně nejistá je také budoucnost Admirála Kuzněcova, jediné ruské letadlové lodě. Ta je od roku 2017 v opravě a v roce 2019 ji vážně poškodil požár. Práce na její obnově navíc prakticky ustaly.
Podle informací ruských médií úřady stále zvažují, zda se vyplatí plavidlo znovu uvést do provozu, nebo zda bude rozumnější poslat ho do šrotu. Ani v tomto případě zatím nepadlo žádné oficiální rozhodnutí.