Diskuze o tom, jak moc je Evropa závislá na čínských dodávkách, probíhá už dlouho. Vzácné zeminy, baterie pro elektromobily, solární panely nebo levná průmyslová výroba – v těchto oblastech má Čína dominantní postavení. Málokdo si však uvědomuje, že i Peking má své slabiny a v některých klíčových technologiích se bez evropských firem stále neobejde.
Analýza portálu Euronews ukazuje, že čínská technologická soběstačnost má své meze. Přestože Peking dlouhodobě investuje miliardy do vlastního výzkumu a vývoje, v několika strategických sektorech zůstává závislý na evropských dodavatelích a jejich know-how. Jde zejména o oblasti jako pokročilé polovodiče, civilní letectví, farmaceutický průmysl, automobilové čipy, robotiku nebo kvantové technologie.
Nizozemský monopol v technologii čipů
Když se bavíme o polovodičích, nelze obejít nizozemskou společnost ASML. Tato firma má prakticky monopolní postavení ve výrobě strojů pro extrémní ultrafialovou litografii, které jsou nezbytné pro produkci nejmodernějších čipů. Tyto čipy najdeme v aplikacích umělé inteligence, elektromobilech i dalších špičkových technologiích.
Ačkoliv Čína už čelí omezením při nákupu nejpokročilejších zařízení ASML, stále může nakupovat méně vyspělé varianty. I v tomto segmentu však má nizozemská firma podle Euronews mimořádně silnou pozici. V některých produktových řadách směřovala v roce 2024 značná část dodávek právě do Číny.
Peking si tento problém uvědomuje a aktivně na něm pracuje. Stanovil si ambiciózní cíl: polovina vybavení v nových výrobních kapacitách pro čipy by měla pocházet z domácích zdrojů. Podle odborníků chce Čína začít vyrábět vlastní čipy bez strojů ASML už kolem roku 2028, i když evropské technologické know-how bude pravděpodobně ještě nějakou dobu potřebovat.
Civilní letectví: čínské ambice na evropských základech
V leteckém průmyslu se Čína snaží prosadit vlastní dopravní letadlo Comac C919, které má konkurovat americkému Boeingu a evropskému Airbusu. Realita je však taková, že dodavatelský řetězec tohoto stroje zůstává výrazně provázaný s evropskými firmami.
Mezi klíčové dodavatele patří francouzská společnost Safran vyrábějící motor, německý Liebherr Aerospace s kabínovým tlakovým systémem nebo italská firma Avio Aero dodávající části motoru. Bez těchto komponentů by čínský civilní letecký program nemohl fungovat v plném rozsahu.
Vývoj dopravních letadel představuje mimořádně náročný proces vyžadující vysoké bezpečnostní standardy a know-how budované po dlouhá léta. Evropští dodavatelé však na čínském trhu výrazně profitují, takže případná omezení by bolela obě strany.
Farmaceutický průmysl: evropské patenty stále vedou
I ve farmacii a biotechnologiích, kde Čína rychle dohání, si Evropa udržuje významnou pozici. Podle experta Sama Goodmana měly v roce 2024 firmy z Itálie, Německa a Francie dvojnásobný počet udělených farmaceutických patentů v porovnání s Čínou.
Silné postavení mají evropské společnosti také na trhu s vakcínami. Německý Merck, francouzský Sanofi a britský GSK měly podle Euronews v roce 2024 dohromady více než polovinu globálního trhu s vakcínami.
Situace se ale mění. Mezi roky 2020 a 2024 rostly čínské výdaje na výzkum ve farmacii výrazně rychleji než v Evropě. Čínské firmy se tak postupně přibližují k západním konkurentům. Evropské společnosti proto často vstupují do společných projektů s čínskými partnery. Odborníci však varují, že při technologickém transferu z takových partnerství většinou nejvíce profituje právě čínská strana.
Automobilové čipy a robotika
Další oblastí, kde Evropa hraje důležitou roli, jsou automobilové čipy a průmyslová robotika. Moderní vozidla obsahují stovky čipů řídících vše od motoru po asistenční systémy. Evropské firmy v tomto segmentu disponují špičkovým know-how.
V robotice pak evropské společnosti dodávají pokročilé komponenty a software pro automatizaci výroby. Čína sice masivně investuje do vlastní robotiky, ale v některých specializovaných oblastech stále spoléhá na evropské dodavatele.
Jak silná je evropská vyjednávací pozice?
Pro Evropu představuje čínská závislost na jejích technologiích potenciální vyjednávací kartu v době rostoucího geopolitického napětí. Pokud má Čína v rukou silnou pozici díky vzácným zeminám, Evropa může mít alespoň částečnou páku v technologických oblastech.
Odborníci však upozorňují na důležitý fakt: tato páka nemusí být tak silná, jak se zdá. Čína má u surovin výrazně dominantnější vliv než Evropa u většiny technologií. Navíc v některých sektorech se může Peking stát soběstačnějším už v průběhu příštích let.
Čína zjistila, že „všichni spolu uděláme moc“ pro ni platí pouze pokud pracuje pro ty druhé. Tak vsadila na vzdělanost, rozvoj technologií a obrovský lidský potenciál“, komentuje situaci jeden z diskutujících.
Zásadní otázkou zůstává, jak dlouho vydrží současný stav vzájemné závislosti. Čína investuje do technologického rozvoje obrovské sumy a její pokrok je v mnoha oblastech impozantní. Evropa by proto neměla spoléhat na to, že její technologická výhoda vydrží navždy.
Zároveň platí, že úplné oddělení čínského a evropského technologického ekosystému by poškodilo obě strany. Evropské firmy profitují z čínského trhu a případná omezení by zasáhla jejich tržby. Na druhou stranu by Čína bez evropských technologií ztratila přístup ke klíčovým komponentům a know-how.
Budoucnost vzájemných vztahů tak bude záviset na schopnosti najít rovnováhu mezi ekonomickou spoluprací a ochranou strategických zájmů. Evropa by měla využít svou současnou pozici k zajištění dlouhodobých výhod, zatímco Čína bude dál pracovat na snižování své technologické závislosti.