Mezi USA a Íránem stále teoreticky existuje mírová situace, v praxi se ale zdá, že válka pokračuje. Po víkendových úderech, které si země vyměnily, odborníci uvádějí, že oficiálně se nejspíš válka znovu naplno rozhoří. V posledním týdnu byli během bojů zabiti čtyři američtí vojáci.
V pátek byli při útoku na americkou základnu v Jordánsku zabiti dva američtí vojáci. Velení USA následně oznámilo nalezení dalších neidentifikovatelných ostatků a uvedlo, že se může jednat o dva další zesnulé.
Americký prezident první dvě úmrtí označil za velmi smutnou událost. Možnost, že zemřeli až čtyři jeho lidé, považuje za důvod k dalším úderům na Írán.
Rozšíření války
Mír mezi USA a Íránem je už delší dobu označován za velmi křehký. Memorandum o příměří platí formálně od 17. června 2026, kdy obě strany po několikaměsíční válce podepsaly v Islámábádu dohodu zprostředkovanou Pákistánem. Nejde však o plnohodnotnou mírovou smlouvu, ale pouze o rámec pro další jednání.
Dokument ponechal bez řešení nejspornější otázky, jako jsou:
- íránský jaderný program,
- balistické rakety,
- americké sankce,
- budoucnost Hormuzského průlivu.
Agentura Reuters upozorňuje, že memorandum bylo záměrně formulováno vágně a obě strany si jeho jednotlivé body vykládají odlišně, což opakovaně vede k obviněním z porušování dohody. Podle analytiků nejde o skutečný mír, ale spíše o dočasné pozastavení otevřených bojů, které má vytvořit prostor pro diplomatická jednání.
V současné době navíc USA otevřeně prohlašují, že se připravují na válku. „USA se připravují na rozšíření války,“ řekl listu Washington Post americký úředník obeznámený s interními administrativními diskusemi a dodal, že Pentagon zvyšuje počet vojenských letadel v regionu.
USA bez zdrojů
Americká aktivita na íránském území se bude rozšiřovat. Zdroj, který si přál zůstat anonymní, však zároveň uvedl, že USA nemají tolik zdrojů, kolik nyní potřebují. Země se potýká s ubývajícími zásobami protivzdušné obrany a munice dlouhého doletu.
„Nemáme dostatek zdrojů k bezpečnému pokračování operací a nemyslím si, že si to Bílý dům uvědomuje,“ řekl úředník. Podle jeho slov tak není Trumpovo rozhodnutí to nejvhodnější.
Nemyslím si, že americké síly jsou připraveny na útoky Íránců na dlouhé vzdálenosti,
prohlásil.
O víkendu 18. a 19. července Spojené státy výrazně rozšířily své operace proti Íránu. Americké letectvo a námořnictvo podnikly již osmou a následně devátou noc nepřetržitých úderů, které se zaměřily na sklady balistických raket, protivzdušnou obranu, základny dronových jednotek, pobřežní radarové systémy i velitelství Islámských revolučních gard.
Podle amerického Centrálního velitelství je cílem ochromit schopnost Íránu útočit na americké základny a ohrožovat lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Írán naopak tvrdí, že mezi zasaženými objekty byla také civilní infrastruktura, a odpověděl dalšími raketovými a dronovými útoky proti americkým a spojeneckým cílům v Jordánsku, Kuvajtu a Sýrii.
Prezident Donald Trump po víkendových úderech prohlásil, že Spojené státy budou v operacích pokračovat, dokud nebude Írán zbaven schopnosti ohrožovat americké vojáky a spojence. Právě tyto plány však vyvolávají kritiku části amerických bezpečnostních představitelů, kteří varují, že Spojeným státům začínají docházet zásoby vojenského vybavení.