Skupina senátorů přichází s návrhem, který by mohl zásadně změnit českou justici. Vraždy by se podle jejich představy neměly nikdy promlčet. Iniciativu podpořil i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, který vidí v nepromlčitelnosti závažných trestných činů cestu k větší spravedlnosti pro oběti i jejich rodiny. Zatímco některé evropské země tento princip už aplikují, v Česku by šlo o převratnou změnu.
Senátoři chtějí zrušit promlčení vražd
Návrh na zrušení promlčení vražd předložila skupina senátorů v čele s Jiřím Drahošem. Jejich záměr spočívá v tom, aby nejzávažnější trestný čin – úmyslné usmrcení člověka – zůstal trestný bez ohledu na to, kolik let od jeho spáchání uplynulo. Současná právní úprava stanovuje promlčecí lhůty podle výše trestu, který lze za daný čin uložit.
Podle platné legislativy se trestní stíhání promlčí po uplynutí dvaceti let u trestných činů, za které lze uložit výjimečný trest, včetně doživotí. U ostatních závažných trestných činů, za které lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně deset let, je promlčecí lhůta patnáct let.
Právě tato hranice nám připadá v případě vražd nespravedlivá. Pachatel by neměl mít možnost uniknout spravedlnosti jen proto, že se mu podařilo dlouho skrývat,
vysvětluje jeden z předkladatelů.
Ministr Tejc: Oběti si zaslouží spravedlnost
Návrh získal podporu ministra spravedlnosti Jiřího Tejce, který dlouhodobě prosazuje reformu trestního práva. Tejc argumentuje především morální stránkou věci a právy pozůstalých. Ti podle něj nedostávají odpověď na otázku, proč by měl čas smazat odpovědnost za smrt jejich blízkých.
Pokud někdo spáchá vraždu, měl by nést důsledky bez ohledu na to, jak dlouho se mu podaří unikat. Není důvod, proč bychom měli dávat pachateli šanci začít znovu, když oběť tu šanci nikdy mít nebude,
zdůrazňuje ministr. Jeho slova rezonují zejména u rodin obětí nevyřešených případů, které někdy čekají na spravedlnost desítky let.
Jak funguje promlčení v jiných zemích
Nepromlčitelnost vražd není v Evropě ničím výjimečným. Celá řada států tento princip již aplikuje. Německo, Rakousko či Francie patří mezi země, kde pachatelé těchto činů nemohou počítat s tím, že jim čas pomůže vyhnout se trestu.
- Německo – vraždy jsou nepromlčitelné
- Francie – nepromlčitelnost platí pro zločiny proti lidskosti
- Polsko – některé závažné trestné činy, jako jsou zločiny proti lidskosti, jsou nepromlčitelné, zatímco u vražd platí velmi dlouhé promlčecí lhůty (např. 30 let).
- Rakousko – vraždy jsou nepromlčitelné
Naopak některé skandinávské země zachovávají určité promlčecí lhůty i u nejzávažnějších deliktů. Česká republika se tak nachází na rozcestí mezi oběma přístupy.
Argumenty pro i proti změně
Zastánci nepromlčitelnosti poukazují na symbolický význam takového kroku. Vražda představuje nejzávažnější útok na základní lidské právo – právo na život. Proto by podle nich měla být i sankce za tento čin výjimečná.
Kritici však upozorňují na praktické problémy. S postupem času se ztrácejí důkazy, svědci si přestávají pamatovat detaily a umírají. Obhájci navíc argumentují tím, že po několika desetiletích už není trestní stíhání efektivní ani z hlediska prevence či nápravy pachatele.
Pamatuji si případ, kdy jsme vyšetřovali vraždu po třiceti letech. Klíčový svědek už nežil, důkazy byly částečně zničené a rekonstrukce událostí byla nesmírně složitá. Otázka zní, jestli má takové stíhání ještě smysl.
Co by změna znamenala v praxi
Pokud by návrh prošel legislativním procesem, policie by musela uchovávat spisy a důkazy k vraždám prakticky navždy. To s sebou nese nejen organizační, ale i finanční nároky. Zároveň by se otevřela možnost znovu vyšetřovat i staré případy, které jsou dnes už formálně uzavřené kvůli promlčení.
Některé nevyřešené případy by tak mohly dostat druhou šanci. Moderní forenzní metody, zejména analýza DNA, umožňují dnes objasnit i zločiny spáchané před desítkami let. Nepromlčitelnost by v tomto směru dávala vyšetřovatelům větší prostor.
Kdy by mohla změna vejít v platnost
Návrh teprve čeká na projednání v Senátu a následně by musel projít Poslaneckou sněmovnou. Legislativní proces může trvat několik měsíců až let. Pokud by však získal dostatečnou podporu napříč politickým spektrem, mohla by se Česká republika zařadit mezi státy, kde vraždy zůstávají trestné navždy.
Ministr Tejc vyjádřil optimismus ohledně schválení. Podle jeho slov jde o změnu, která má podporu nejen odborné veřejnosti, ale i široké části občanů. Zda se tento odhad potvrdí, ukážou následující měsíce.